Česká radiologie - Czech Radiology

Česká radiologie

Přehledový článek


Ces Radiol 2007;61(2): 129 -137

Perkutánní implantace žilních chlopní v léčbě chronické žilní insuficience: Přehled našich experimentálních prací a první klinické zkušenosti

Percutaneous venous valve implantation in management of chronic deep venous insufficiency: An overview of our experimental work and early clinical experience

Dušan Pavcnik, Barry Uchida, John Kaufman, Fredericks Keller, Josef Rösch
Dotter Interventional Institute, Oregon Health & Science University, Portland
SOUHRN

Pavcnik D, Uchida B, Kaufman J, Keller FS, Rösch J. Perkutánní implantace žilních chlopní v léčbě chronické žilní insuficience: přehled našich experimentálních prací a první klinické zkušenosti

Prezentace výsledků 7leté experimentální práce a první klinické zkušenosti s perkutánní implantací bioprostetické žilní chlopně (BŽCH) a naše poslední experimentální výsledky s transplantací perkutánní autogenní žilní chlopní (PAŽCH). V experimentu na ovčích jugulárních žilách byly testovány 3 typy BŽCH skládajících se z malých plátků submukózy tenkého střeva (STS) připevněných k různým typům kovových rámů z čtvercových stentů. Celkem bylo testováno 66 BŽCH na 32 ovcích. Kontrolní flebografie byly provedeny po 1-6 měsících. V klinické části studie bylo léčeno 15 nemocných s pokročilou žilní insuficiencí implantací jediné BŽCH do femorální žíly. Transplantace segmentu žíly s nativní chlopní připojeného ke stentu (PAŽCH) byla provedena u 9 ovcí. BŽCH byly snadno implantovatelné a zůstaly polohově stabilní. Většina experimentálních BŽCH zůstala funkčních, některé až 6 měsíců, prokázaly však omezenou flexibilitu v důsledku remodelace STS. V klinické části studie, výsledky krátkodobého sledování byly obdobné. Později BŽCH se staly nefunkční v důsledku zhuštění chlopenního aparátu. Klinicky se však u většiny nemocných zlepšila symptomatologie včetně hojení vředů. PAŽCH transplantace prokázala vynikající výsledky s funkčnosti chlopní v 8 případech z devíti po 3 měsících.

U implantací BŽCH je třeba dalších studii a vývoje chlopně, které by udržely dlouhodobou flexibilitu a funkci. U transplantaci PAŽCH by měly být provedeny nejprve experimentální studie s dlouhodobým sledováním před zavedením této metody do klinické praxe.

Klíčová slova: hluboká žilní insuficience, endovaskulární léčba, žilní chlopně.

SUMMARY

Pavcnik D, Uchida B, Kaufman J, Keller FS, Rösch J. Percutaneous venous valve implantation in management of chronic deep venous insufficiency: An overview of our experimental work and early clinical experience

To present an overview of our 7 years of experimental work and early clinical experience with percutaneous implantation of a bioprosthetic venous valve (BVV) and our recent experimental work with percutaneous autogenous venous valve (PAW) transplantation. Three types of BVVs consisting of a (small) leaflet of small intestinal submucosa (SIS) attached to different types of metallic square stent frames were tested in the ovine jugular veins. Altogether 66 BVVs were tested in 32 sheep. Follow-up venograms were done from 1 to 6 months. In clinical work, 15 patients with advanced venous insufficiency were treated by placement of a single BVV into the femoral vein. PAW transplantation with a vein segment containing a native valve attached to a stent template was explored in 9 sheep. BVVs were easy to deliver and remained in place and stable. The majority of the experimental BVVs remained competent, some up to 6 months, but demonstrated limited flexibility due to SIS remodeling. In clinical work, early follow-up studies gave similar results. Later, the BVVs became incompetent due to the leaflet thickening. Clinically, however, most patients experienced improvement of their symptoms including healing of their ulcers. PAW transplantation gave excellent results with 3 month competency of 8 of 9 transplanted valves. In percutaneous BVV implantation, more research needs to be done to find a valve that would keep its long-term flexibility with good function. In PAW transplantation, long-term studies should be done prior to introduction of this method into clinical practice.

Key words: deep venous insufficiency, endovascular therapy, venous valve.


Celá stať v dokumentu PDF

Zpět