Ces radiol. 2011, 65(4):272-278

Porovnání úmrtnosti žen na karcinom prsu zjištěným při screeningovém a diagnostickém vyšetřeníPůvodní práce

Alena Bílková1, Marie Zemanová1, Václav Janík1, Jana Vránová2
1 Radiodiagnostická klinika 3. LF UK a FNKV
2 Ústav lékařské biofyziky a lékařské informatiky 3. LF UK

Úvod: Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaný zhoubný nádor u žen. V České republice se vyskytuje u 20 % žen, které onemocní zhoubným nádorem. Ročně onemocní na karcinom prsu přes 5000 žen a kolem 1900 žen na něj zemře. Od zavedení celoplošného screeningu nádorů prsu v České republice v roce 2002 se očekávalo zvýšení podílu nádorů nižších stadií a snížení úmrtnosti žen na karcinom prsu. Po zavedení screeningu se i přes stoupající incidenci karcinomu prsu úmrtnost nezvyšovala, spíše stagnovala nebo se mírně snížila.

Cíl: Zhodnotit na souboru pacientek s karcinomem prsu zjištěným v rámci screeningového a diagnostického vyšetření, zda screening snižuje úmrtnost žen na karcinom prsu.

Metoda: V období od ledna 2003 do prosince 2009 byl ve Fakultní nemocni Královské Vinohrady v Praze diagnostikován karcinom prsu u 466 žen. Celkem bylo u těchto žen zjištěno 476 karcinomů prsu. Do screeningové skupiny pacientek s diagnostikovaným zhoubným nádorem prsu bylo zařazeno 160 žen ve věkovém rozmezí 45-74 let se 161 zhoubným nádorem. Jedna pacientka měla v době stanovení diagnózy oboustranný nádor. Do diagnostické skupiny pacientek se zjištěným zhoubným nádorem prsu byla zařazena 181 pacientka. U této skupiny se prokázalo 186 zhoubných nádorů, neboť u pěti žen byl ve sledovaném období diagnostikovaný bilaterální karcinom prsu. Všechny pacientky absolvovaly mamografii, ultrazvuk a core-cut biopsii z prsu. U obou skupin pacientek byla hodnocena průměrná velikost zjištěných nádorů a statisticky byla zhodnocena úmrtnost žen na karcinom prsu.

Výsledky: Průměrná velikost zhoubného nádoru prsu ve screeningové skupině byla 15,3 mm a v diagnostické skupině 25,4 mm. Během více jak 7letého sledování zemřely na karcinom prsu tři ženy ze screeningové skupiny (160 žen) a 13 žen z diagnostické skupiny (181 žena). Při porovnání screeningové a diagnostické skupiny byla prokázána statisticky významně nižší úmrtnost ve screeningové skupině než v diagnostické skupině.

Závěr: V průběhu více jak 7letého sledování skupiny pacientek s karcinomem prsu bylo prokázáno, že zavedený screening nádorů prsu snižuje úmrtnost na karcinom prsu. Dosažené výsledky podporují pokračování screeningového programu nádoru prsu v České republice.

Klíčová slova: karcinom prsu, screeningová a diagnostická mamografie, úmrtnost na karcinom prsu
Granty a financováni:

Tato práce byla vytvořena za podpory grantu IGA UP č. LF_2011_007.

Přijato: 15. březen 2011; Zveřejněno: 1. prosinec 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bílková A, Zemanová M, Janík V, Vránová J. Porovnání úmrtnosti žen na karcinom prsu zjištěným při screeningovém a diagnostickém vyšetření. Ces radiol. 2011;65(4):272-278.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Skovajsová M. Mamodiagnostika - Integrovaný přístup. Praha: Galén 2003.
  2. ÚZIS ČR. Aktuální informace 6/2009. Zhoubné nádory v roce 2006.
  3. Abrahámová J. Karcinom prsu. Postgraduální medicína 2004; 5: 478-498.
  4. ÚZIS ČR. Aktuální informace 6/2009. Zhoubné nádory v roce 2006.
  5. Věstník MZ ČR. Ročník 2010, vydán 26. 3. 2010.
  6. Daneš J. Screening karcinomu prsu, situace a perspektivy v České republice. Actual Gyn 2009; 3: 13-17.
  7. Nyström L, Anderson I, Bjurstam N, Frisek J, et al. Long-term effects of mammography screening update overview of the Swedish randomised trials. The Lancet 2002; 359: 909-919. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Keen JD, Keen JE. What is the point: will screening mammography save my life? BMC Medical Informatics and Decision Making 2009; 9: 9-18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Skovajsová M, Svobodník A. Přínos a rezervy screeningu nádoru prsu v ČR. Onkologická péče 2007; 1: 1-5.
  10. Crane K. Women in their Forties Have Lower Mammographic Tumor Detectability. Journal of National Cancer Institute 2010; 102: 1093. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Cortesi L, Chiuri V, Ruscelli S, et al. Prognosis of screen-detected breast cancers: results of a population based study. BMC Cancer 2006; 6: 6-17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Saphiro S, Coleman EA, Broeders M, Codd M, et al. Breast cancer screening programmes in 22 countries: current policies, administrations et guidelines. International Journal of Epidemiology 1998; 27: 735-742. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Bjurstam N, Björneld L, Duffy SW, et al. The Gothenburg Breast Screening Trial. Cancer 1997; 11: 2091-2099. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Jorgensen JJ, Zahl P-H, Gotze PC. Breast cancer mortality in organised mammography screening in Denmark: comparative study. BMJ 2010; 340: 1241-1246. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Gøtzsche PC. On the benefits and harms of screening for breast cancer. International Journal of Epidemiology 2004; 33: 56-64. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Olsen AH, Njor SH, Vejborg I, Schwarz W, et al. Breast cancer mortality in Kopenhagen after introduction of mammography screening: Cohort study. British Medical Journal 2005; 530: 220-224. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Heneghan HM, Richard RS, Devaney A, et al. Evolution of breast cancer management in Ireland: a decade of change. BMC Surgery 2009; 18: 9-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Perry N, Broeders M, Wolf de C, Törngerg S, et al. European guidelines for quality assurance in breast cancer screening and diagnosis. Fourth edition. © European Communities, 409 s.; ISBN 92-79-01258-4.
  19. Soerjomataram I, Lowman MWJ, Ribot JG, et al. An overview of prognostic factors for long-term survivors of breast cancer. Breast Cancer Res Treat 2008; 107: 330. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.