Ces radiol. 2012, 66(2):153-158

Akutní endovaskulární výkony u poranění parenchymových orgánů dutiny břišní, retroperitonea a pánvePůvodní práce

Martin Köcher1, Marie Černá1, Stanislav Buřval1, Igor Čižmář2
1 Radiologická klinika LF a FN, Olomouc
2 Traumatologické oddělení LF a FN, Olomouc

Cíl: Perkutánní intervence je dnes jednou ze základních metod dosažení hemostázy v traumatologii. Z hlediska péče o zraněné jde především o léčbu krvácení. Výkon navazuje velmi těsně na vyšetření CT, které jednoznačně prokáže aktivní krvácení především do retroperitonea, do oblasti pánve a při poranění parenchymových orgánů dutiny břišní. Cílem sdělení je zhodnotit vlastní zkušenosti s akutní endovaskulární léčbou poranění parenchymových orgánů dutiny břišní, retroperitonea a pánve.

Materiál a metodika: Od roku 2008 do konce roku 2011 bylo indikováno k endovaskulární léčbě a následně na Radiologické klinice LF a FN Olomouc léčeno celkem 23 pacientů (17 mužů a 6 žen) s traumatickým krvácením do parenchymových orgánů dutiny břišní, retroperitonea či pánve. Indikací k intervenci bylo vždy aktivní arteriální krvácení sledovatelné při CT vyšetření. Průměrný věk pacientů byl 37,42 let (od 15 do 66 let).
Nejčastějším embolizačním materiálem, který jsme použili, byly embolizační spirály, jen ojediněle jsme použili k embolizaci želatinovou pěnu nebo kombinaci spirál a želatinové pěny.

Výsledky: U 21 nemocných byla akutní hemostatická intervence definitivní. Primární úspěšnost tedy dosáhla 91,3 %. U dvou zraněných byla nutná pro opětovné krvácení reembolizace, která již byla definitivní. Opětovné krvácení je považováno za velkou komplikaci hemostatické embolizace. Během embolizace ani v jejím důsledku nedošlo k žádné jiné velké či malé komplikaci. Počet velkých komplikací tak dosáhl v našem souboru 8,7 %.

Závěr: Neoperační terapie je dnes preferovaná strategie léčby nemocných s poraněním parenchymatózních orgánů, retroperitonea a pánve. K endovaskulární léčbě jsou indikováni hemodynamicky stabilní či infuzemi stabilizovaní zranění s aktivním krvácením, arteriovenózní či arterioportální píštělí nebo pseudoaneuryzmatem prokázaným dnes již výhradně pomocí CT vyšetření.

Klíčová slova: slezina, játra, ledvina, pánev, trauma, krvácení, embolizace

Přijato: 1. květen 2012; Zveřejněno: 1. červen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Köcher M, Černá M, Buřval S, Čižmář I. Akutní endovaskulární výkony u poranění parenchymových orgánů dutiny břišní, retroperitonea a pánve. Ces radiol. 2012;66(2):153-158.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Demetriades D, Hadjizacharia P, Constantinou C, at al. Selective nonoperative management of penetrating abdominal solid organ injuries. Ann Surg 2006; 244: 620-628. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Badger SA, Barclay R, Campbell P, et al. Management of liver trauma. World J Surg 2009; 33: 2522-2537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Lopera JE. Embolization in trauma: Principles and techniques. Semin Intervent Radiol 2010; 27: 14-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Bynoe RP, Bell RM, Miles WS, et al. Complications of nonoperative management of blunt hepatic injuries. J Trauma 1992; 32: 308-315. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Sclafani SJ, Shaftan GW, Scalea TM, et al. Nonoperative salvage of computed tomography diagnosed splenic injuries: utilization of angiography for triage and embolization for hemostasis. J Trauma 1995; 39: 818-825. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Myers JG, Dent DL, Stewart RM, et al. Blunt splenic injuries: dedicated trauma surgeons can achieve a high rate of nonoperative success in patiens of all ages. J Trauma 2000; 48: 801-805. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Liu PP, Lee WC, Cheng YF, et al. Use of splenic artery embolization as an adjunct to nonsurgical management of blunt splenic injury. J Trauma 2004; 56: 768-772. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Wei B, Hemmila MR, Arbabi S, et al. Angioembolization reduces optative intervention for blunt splenic injury. J Trauma 2008; 64: 1472-1477. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. van der Vlies CH, van Delden OM, Punt BJ, et al. Literature review of the role of ultrasound, computed tomography, and transcatheter arterial embolization for the treatment of traumatic splenic injuries. Cardiovasc Intervent Radiol 2010; 33: 1079-1087. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Hagiwara A, Yukioka T, Ohta S, et al. Nonsurgical management of patients with blunt splenic injury: efficacy of transcatheter arterial embolization. Am J Roentgenol 1996; 167: 159-166. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Haan JM, Biffl W, Knudson MM, et al. Splenic embolization revisited: a multicentre review. J Trauma 2004; 56: 542-547. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Haan JM, Bochicchio GV, Kramer N, Scalea TM. Nonoperative management of blunt splenic injury: a 5-year experience. J Trauma 2005; 58: 492-498. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Ekeh AP, McCarthy MC, Woods RJ, Haley E. Complications arising from splenic embolization after blunt splenic trauma. Am J Surg 2005; 189: 335-339. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Duchesne JC, Simmons JD, Schmieg RE Jr, et al. Proximal splenic angioembolization does not improve outcome in treating blunt splenic injuries compared with splenectomy: a cohort analysis. J Trauma 2008; 65: 1346-1351. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Nance ML, Lutz N, Carr MC, et al. Blunt renal injuries in children can be managed non-operatively: outcome in a consecutive series of patiens. J Urol 2004; 57: 474-478. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Santucci RA, Fischer MB. The literature increasingly supports expectant (conservative) management of renal trauma: a systematic review. J Trauma 2005; 59: 493-503. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Stein DM, O'Toole R, Scalea TM. Multidisciplinary approach for patiens with pelvic fractures and hemodynamic instability. Scand J Surg 2007; 96: 272-280. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Velmahos GC, Toutouzas KG, Vassiliu P, et al. A prospective study of the safety and efficacy of angiographic embolization for pelvic and visceral injuries. J Trauma 2002; 53: 303-308. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Hagiwara A, Minakawa K, Fukushima H, et al. Predictors of dech in patients with life-threatening pelvic hemorrhage after successful transcatheter arterial embolization. J Trauma 2003; 55: 696-703. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.