Ces radiol. 2013, 67(1):87-94

Radiační zátěž pracovníků na Klinice nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol v letech 2006-2011Původní práce

Jana Hudzietzová1, Dana Prchalová2, Jozef Sabol1, Petr Vlček2
1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Kladno
2 Klinika nukleární medicíny a endokrinologie, 2. LF UK a FN Motol, Praha

Cíl: Záměrem práce bylo zhodnocení radiační zátěže pracovníků na Klinice nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol (KNME) v letech 2006-2011 spolu s posouzením radiační ochrany pracoviště. Stanovení radiační zátěže na tomto pracovišti bylo vyhodnoceno na základě retrospektivní studie opírající se o příslušné údaje a výsledky monitorování.

Metoda: Výsledky monitorování pracovníků KNME se vztahují k období 2006-2011. Na základě osobních a prstových dozimetrů byla stanovena průměrná kolektivní efektivní dávka a průměrná kolektivní ekvivalentní dávka na ruce od prstů až po předloktí personálu. Vyhodnocení bylo prováděno do března 2009 firmou Celostátní služba osobní dozimetrie Praha, od dubna 2009 monitoring realizovala firma VF a.s., a to v obou případech po měsíčních intervalech. Průměrná roční zpracovaná aktivita radiofarmak (radionuklidy 99mTc, 111In, 153Sm, 123I, 131I) se v tomto časovém období pohybovala v rozmezí 2,79-5900 GBq.

Výsledky: Průměrná kolektivní efektivní dávka činila v jednotlivých letech 2006, 2007, 2008, 2009, 2010 a 2011 pro radiologické asistenty a sestry s atestací v oboru nukleární medicína na ambulanci hodnotu 1,14 mSv, 1,39 mSv, 1,29 mSv, 0,99 mSv, 1,17 mSv a 1,11 mSv. Pro pracovníky radiofarmaceutické laboratoře na ambulanci byla průměrná kolektivní efektivní dávka za shodné časové období 0,29 mSv, 0,82 mSv, 0,52 mSv, 0,17 mSv, 0,36 mSv a 0,50 mSv. Sestry na 2. lůžkové stanici obdržely průměrnou kolektivní efektivní dávku v daném časovém období, 0,73 mSv, 0,35 mSv, 0,22 mSv, 0,21 mSv a 0,39 mSv. V radiojódové laboratoři získali pracovníci průměrnou kolektivní efektivní dávku 3,00 mSv, 3,04 mSv, 3,33 mSv, 3,85 mSv, 2,04 mSv a 2,84 mSv. Průměrná kolektivní ekvivalentní dávka na ruce od prstů až po předloktí pracovníků (stanovována v témže časovém rozmezí 2006-2011) ve farmaceutické laboratoři dosahovala 23,00 mSv, 23,99 mSv, 23,19 mSv, 55,75 mSv, 167,81 mSv a 136,00 mSv. Pro radiologické asistenty na ambulanci a sestry s atestací nukleární medicína na ambulanci činila průměrná kolektivní ekvivalentní dávka na končetiny 4,35 mSv, 2,86 mSv, 0,88 mSv, 1,99 mSv, 3,48 mSv a 6,24 mSv. V radiojódové laboratoři byla vyhodnocena průměrná kolektivní ekvivalentní dávka ruce od prstů až po předloktí na 20,70 mSv, 18,21 mSv, 22,79 mSv, 44,76 mSv, 44,98 mSv a 54,03 mSv.

Závěr: Hodnoty z osobních i prstových dozimetrů jsou pod dávkovými limity stanovenými dozorným orgánem, i když se ozáření pracovníků v jednotlivých letech mírně zvyšuje, což zřejmě souvisí s vyšším počtem a rozmanitostí prováděných diagnostických i léčebných úkonů. Na základě prezentovaných výsledků lze konstatovat, že radiační ochrana je na KNME zajištěna v souladu s požadavky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Klíčová slova: nukleární medicína, osobní monitorování, ozáření pracovníků, radiační ochrana
Granty a financováni:

Referát byl připraven za částečné podpory poskytnuté v rámci projektu: Popularizace VaV CZ.1.07/2.3.00/35.0046.

Přijato: 30. červenec 2012; Zveřejněno: 1. březen 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hudzietzová J, Prchalová D, Sabol J, Vlček P. Radiační zátěž pracovníků na Klinice nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol v letech 2006-2011. Ces radiol. 2013;67(1):87-94.
Stáhnout citaci

Reference

  1. ICRP, 1977. Recommendations of the ICRP. ICRP Publication 26. Ann. ICRP 1 (3). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. CRP, 1991. 1990 Recommendations of the International Commission on Radiological Protection. ICRP Publication 60. Ann. ICRP 21 (1-3). Přejít k původnímu zdroji...
  3. ICRP, 2007. The 2007 Recommendations of the International Commission on Radiological Protection. ICRP Publication 103. Ann. ICRP 37 (2-4).
  4. Report of the United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation to the General Assembly; online z http://www.unscear.org/docs/reports/gareport.pdf (25. 5. 2012).
  5. Zachariášová I. Přínos nadále převažuje, Rentgen Bulletin, září 2009; online z http://www.suro.cz/cz/publikace/lekarskeozareni/rtg_bulletin_2009.pdf. (25. 5. 2012).
  6. SÚRO. Lékařské ozáření, 2012; online z http://www.suro.cz/cz/lekarske (25. 5. 2012).
  7. Golisová J, Kraft O. Management péče o zaměstnance ve zdravotnických pracovištích s ionizujícím zářením, Cor Vasa 2010; 52(9): 564-567.
  8. SÚJB. Požadavky SÚJB při provádění terapie onemocnění štítné žlázy radiojódem na pracovištích nukleární medicíny. Praha 2000.
  9. Celostátní služba osobní dozimetrie spol. s r.o. Filmová dozimetrie; online z http://www.csod.cz/files/filmova_dozimetrie.pdf (25. 5. 2012).
  10. VF: Služba iosobní dozimetrie, online z http://www.vf.cz/data/files/vf-b-70-a0001-osl-167-172-cz.pdf (25. 5. 2012).
  11. Komárek L. Nádorová onemocnění. Praha: Státní zdravotní ústav 2007; online z http://www.szu.cz/tema/prevence/nadorova-onemocneni
  12. Vyhláška č. 307/2002, Sb. o radiační ochraně, SÚJB.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.