Ces radiol. 2013, 67(3):209-213

Využití magnetické rezonance k prenatálnímu zobrazení rozštěpových vad rtu a patraPůvodní práce

Zdeněk Bělobrádek¹, Jan Žižka¹, Ludovít Klzo¹, Eva Šimáková², Karel Hodík³, Eva Čermáková⁴, Pavel Eliáš¹

¹ Radiologická klinika LF UK a FN, Hradec Králové

² Fingerlandův ústav patologie FN, Hradec Králové

³ Porodnická a gynekologická klinika LF UK a FN, Hradec Králové

⁴ Oddělení výpočetní techniky LF UK, Hradec Králové

Cíl: Zhodnocení přesnosti a věrohodnosti MR vyšetření obličeje plodu při posuzování rozsahu rozštěpových vad rtu pomocí posouzení interpretační shody mezi několika vyhodnocujícími lékaři.

Metoda: Zkoumaný soubor zahrnuje jednak 23 MR vyšetření plodů gestačního stáří do 24. týdne s různě rozsáhlými rozštěpovými vadami rtu, které byly zachyceny pomocí UZ, a dále 17 standardizovaných vyšetření s normálním nálezem (celkově 40 vyšetření). Po anonymizaci obrazových dat proběhlo nezávislé posouzení MR nálezů třemi radiology a statistické zpracování (interobserver agreement study). Podle jednotného protokolu jsme hodnotili přítomnost rozštěpu a rozsah - postižení alveolárního výčnělku, pokračování/nepokračování na patro. Vyšetření byla prováděna pomocí přístroje Siemens Magnetom Symphony Maestro Class 1,5 T s použitím array cívek.

Výsledky: Nejvyšší míru interpretační shody vykazuje metoda při hodnocení postižení alveolárního výčnělku - 94 % (generalizovaná kappa 0,894, SE 0,106), u postižení rtu byla shoda 90 % (generalizovaná kappa 0,848, SE 0,083) a u postižení patra 86 % (generalizovaná kappa 0,711, SE 0,119).

Závěr: MR vyšetření může být s úspěchem využito pro zpřesnění detailní zobrazovací diagnostiky cheilognatopalatoschízy u plodů textačního stáří do 24. týdne gravidity. Nejvyšší věrohodnost má při znázornění integrity alveolárního výčnělku horní čelisti, což představuje z klinického hlediska velmi cennou informaci.

Klíčová slova: prenatální MR, rozštěp rtu, rozštěp patra, alveolární výčnělek

Přijato: 15. březen 2013; Zveřejněno: 1. září 2013  Zobrazit citaci