Ces radiol. 2018, 72(1):27-33 | DOI: 10.55095/CesRadiol2018/005

Benefit HRCT při plánování retrosigmoideální kraniotomie z pohledu neurochirurgaPůvodní práce

Martin Hampl1, Kateřina Kikalová2, David Krahulík1, Matěj Halaj1, Vlastimil Novák1, Přemysl Stejskal1, Lumír Hrabálek, Miroslav Vaverka1, David Kachlík3
1 Neurochirurgická klinika Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty, Univerzita Palackého, Olomouc
2 Ústav Anatomie, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc
3 Ústav Anatomie 2. LF UK, Praha

Cíl: Možnost předoperační detekce v. emissaria mastoidea pomocí HRCT a standardního CT při plánování retrosigmoideální kraniotomie, jenž je využívaná k přístupům do oblasti angulus pontocerebellaris.

Metodika: Bylo vyhodnoceno celkem 100 nativních CT (4,5 mm silné řezy) a 100 CT v tenkých řezech - HRCT (1 mm silné řezy). Snímky byly získány z informačního systému PACS Fakultní nemocnice v Olomouci (FNOL). Hodnotili a srovnávali jsme jednotlivé zastoupení vena emissaria mastoidea při zobrazení standardním CT a HRCT na pravé i levé straně a zajímala nás senzitivita vyšetření v závislosti na rozměru kostěného kanálu pro žílu, tedy foramen mastoideum.

Výsledky: Při vyšetření nativním CT nebylo ani jedno emissarium zobrazeno v 71 případech na pravé a v 62 případech na levé straně. Jedno emissarium bylo zobrazeno ve 28 případech na pravé a v 36 případech na levé straně. Více než jedno pak bylo poměrně vzácné a tvořily jej významné spojky širší než 3,5 mm. HRCT poskytuje vyšší senzitivitu detekce drobných emissarií, která nebyla ve velké většině na standardním CT patrná, v tomto případě bylo možné detekovat i poměrně vzácně zastoupená foramina mastoidea v počtu 3 až 4. Zatímco při zobrazení emissarií širších než 3 mm není rozdíl statisticky významný, u emissarií se šířkou kanálu menší než 2 mm je již rozdíl statisticky významný.

Závěr: Benefit HRCT při plánování retrosigmnoideální kraniotomie je nesporný a pomáhá eliminovat řadu potencionálních komplikací.

Klíčová slova: neuralgie n. trigeminus, retrosigmoideální kraniotomie, vena emissaria mastoidea, vestibulární schwannom

Přijato: 15. únor 2018; Zveřejněno: 1. březen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Hampl M, Kikalová K, Krahulík D, Halaj M, Novák V, Stejskal P, et al.. Benefit HRCT při plánování retrosigmoideální kraniotomie z pohledu neurochirurga. Ces radiol. 2018;72(1):27-33. doi: 10.55095/CesRadiol2018/005.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Braun JP, Tournade A. Venous drainage in the craniocervical region. Neuroradiology 1977; 13: 155-115. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Reis CV, Deshmukh V, Zabramski JM, Crusius M, Desmukh P, Spetzler RF, Preul MC. Anatomy of the mastoid emissary vein and venous system of the posterior neck region: neurosurgical implications. Neurosurgery 2007; 61(5): 193-201. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Murlimanju BV, Chettiar GK, Prameela MD, Tonse M, Kumar N, Saralaya VV, Prabhu LV. Mastoid emissary foramina: an anatomical morphological study with discussion on their evolutionary and clinical implications. Anatomy & cell biology 2014; 47(3): 202-206. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Pekçevik Y, Pekçevik R. Why should we report posterior fossa emissary veins? Diagnostic and Interventional Radiology 2014; 20(1): 78-81. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Hadeishi H, Yasui N, Suzuki A. Mastoid canal and migrated bone wax in the sigmoid sinus: technical report. Neurosurgery 1995; 36(6): 1220-1224. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Roser F, Ebner FH, Ernemann U, Tatagiba M, Ramina K. Improved CT imaging for mastoid emissary vein visualization prior to posterior fossa approaches. Journal of Neurological Surgery Part A: Central European Neurosurgery 2016; 77(06): 511-514. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Demirpolat G, Bulbul E, Yanik B. The prevalence and morphometric features of mastoid emissary vein on multidetector computed tomography. Folia morphologica 2016; 75(4): 448-453. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Tsutsumi S, Ono H, Yasumoto Y. The mastoid emissary vein: an anatomic study with magnetic resonance imaging. Surgical and Radiologic Anatomy 2017; 39(4): 351-356. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Gudim-Levkovich VV. Roentgenologic image of the canal of the cranial mastoid emissary vein. Zhurnal ushnykh, nosovykh i gorlovykh boleznei. The journal of otology, rhinology, and laryngologie [sic] 1972; 33(4): 61-64.
    10. Koesling S, Kunkel P, Schul T. Vascular anomalies, sutures and small canals of the temporal bone on axial CT. Eur J Radiol 2005; 54: 335-343. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Okudera T, Huang YP, Ohta T, Yokota A, Nakamura Y, Maehara F, Fukasawa H. Development of posterior fossa dural sinuses, emissary veins, and jugular bulb: morphological and radiologic study. American journal of neuroradiology 1994; 15(10): 1871-1883.
    12. Pekçevik Y, Sahin H, Pekçevik R. Prevalence of clinically important posterior fossa emissary veins on CT angiography. Journal of neurosciences in rural practice 2014; 5(2): 135-138. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Hoshi M, Yoshida K, Ogawa K, Kawase T. Hypoglossal neurinoma. Neurologia medico-chirurgica 2000; 40(9): 489-493. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. El Kettani C, Badaoui R, Fikri M, Jeanjean P, Montpellier D, Tchaoussoff J. Pulmonary oedema after venous air embolism during craniotomy. European Journal of Anaesthesiology 2002; 19(11): 846-848. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Standefer M, Bay JW, Truso R. The sitting position in neurosurgery a retrospective analysis of 488 cases. Neurosurgery 1984; 14: 649-658. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Portet JM, Pidgeon C, Cunningham AJ. The sitting position in neurosurgery: a critical appraisal. Br J Anesth 1999; 82: 117-128. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Souders JR. Pulmonary air embolism. J Clint Monit Comput 2000; 16: 375-383. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Sameš M, Vachata P, Zolal A. Chirurgie baze lební. Cesk Slov Neurol N 2013; 4: 402-424.
    19. Lanser MJ, Sussman SA, Frazer K. Epidemiology, pathogenesis, and genetics of acoustic tumors. Otolaryngologic Clinics of North America 1992; 25(3): 499-520. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Myrseth E, Pedersen P-H, Moller P, Lund-Johansen M. Treatment of vestibular schwannomas. Why, when and how? Acta Neurochirurgica 2007; 149(7): 647-660. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Zverina E. Acoutic neuroma - vestibular schwannoma - personal experience of up-to-date management. Čas. Lék. čes. 2010; 149(6): 269-276.
    22. Somers T, van Havenbergh T. Multidisciplinary management of vestibular schwannomas: state of the art. B-ENT 2012; 8(4): 235-240.
    23. Kondziolka D, Mousavi SH, Kano H, Flickinger JC, Lunsford LD. The newly diagnosed vestibular schwannoma: radiosurgery, resection, or observation? Neurosurgical Focus 2012; 33(3): E8. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. de Freitas MR, Russo A, Sequino G, Piccirillo E, Sanna M. Analysis of hearing preservation and facial nerve function for patients undergoing vestibular schwannoma surgery: the middle cranial fossa approach versus the retrosigmoid approach-personal experience and literature review. Audiology and Neurotology 2012; 17(2): 71-81. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Kutz JW Jr., Scoresby T, Isaacson B, et al. Hearing preservation using the middle fossa approach for the treatment of vestibular schwannoma. Neurosurgery 2012; 70(2): 334-341. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Arriaga MA, Lin J. Translabyrinthine approach: indications, techniques, and results. Otolaryngologic Clinics of North America 2012; 45(2): 399-415. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Brackmann DE, Green JD. Jr. Translabyrinthine approach for acoustic tumor removal (Reprinted from Otolaryngologic Clinics of NA 1992; 25: 311-330). Otolaryngologic Clinics of North America 2008; 19(2): 251. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Angeli S. Middle fossa approach: indications, technique, and results. Otolaryngologic Clinics of North America 2012; 45(2): 417-438. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Olesen J, Steiner T. The International classification of headache disorders, 2nd edn (ICDH-II). J Neurol Neurosurg Psychiatry 2004; 75: 808-811. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Singla S, Prabhakar V, Singla RK. Role of transcutaneous electric nerve stimulation in the management of trigeminal neuralgia. J Neurosci Rural Pract 2011; 2: 150. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Cruccu G, Finnerup NB, Jensen TS, Scholz J, Sindou M, Svensson P, Treede RD, Zakrzewska JM, Nurmikko T. Trigeminal neuralgia: New classification and diagnostic grading for practice and research. Neurology 2016; 87(2): 220-228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Burchiel KJ. A new classification for facial pain. Neurosurgery 2003; 53: 1164-1167. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Davidoff RA. Trigeminal neuralgia. In: Gilman S. (ed.) MedLink Neurology. San Diego: MedLink Corporation. Available ar www.medlink.com. Accessed January 2003.
    34. Goadsby PJ, Lipton RB. A review of paroxysmal hemicranias, SUNCT syndrome and other short-lasting headaches with autonomic feature, including new cases. Brain 1997; 120: 193-209. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Degn J, Brennum J. Surgical treatment of trigeminal neuralgia. Results from the use of glycerol injection, microvascular decompression, and rhizotomia. Acta Neurochir (Wien) 2010; 152: 2125-2132. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Devor M, Amir R, Rappaport ZH. Pathophysiology of trigeminal neuralgia: the ignition hypothesis. Clin J Pain 2002; 18: 4-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Lemos L, Alegria C, Oliveira J, et al. Pharmacological versus microvascular decompression approaches for the treatment of trigeminal neuralgia: clinical outcomes and direct costs. J Pain Res 2011; 4: 233. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Lee JK, Choi HJ, Ko HC, et al. Long term outcomes of gamma knife radiosurgery for typical trigeminal neuralgia-minimum 5-year follow-up. J Korean Neurosurg Soc 2012; 51: 276-280. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Elaimy AL, Lamm AF, Demakas JJ, et al. Gamma knife radiosurgery for typical trigeminal neuralgia: an institutional review of 108 patients. Surg Neurol Int 2013; 4: 92. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Bozkurt M, Al-Beyati ES, Ozdemir M, et al. Management of bilateral trigeminal neuralgia with trigeminal radiofrequency rhizotomy: a treatment strategy for the life-long disease. Acta Neurochir (Wien) 2012; 154: 785-792. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah