Ces radiol. 2019, 73(1):13-18 | DOI: 10.55095/CesRadiol2019/003

Endovaskulární léčba traumatického krvácení u polytraumatických pacientůPůvodní práce

Marie Černá1, Martin Kocher1, Vojtěch Prášil1, Igor Čižmář2
1 Radiologická klinika FN a LF UP, Olomouc
2 Traumatologická klinika FN a LF UP, Olomouc

Cíl: Cílem práce je zhodnotit výsledky endovaskulární léčby poranění tepen, vyjma traumatického poranění aorty, u pacientů s polytraumatem vyšetřovaných na CT protokolem na polytrauma.

Metodika: V období od ledna 2008 do prosince 2018 jsme na našem pracovišti léčili 62 pacientů s polytraumatem pro poranění tepen. Jednalo se o 42 mužů a 20 žen ve věku od 3 do 87 let, věkový průměr byl 43 roky. Devět nemocných mělo endovaskulárně léčeno cévní poranění jater, 30 nemocných poranění sleziny, jeden nemocný měl současně trauma jater a sleziny, 12 pacientů poranění vnitřních iliakálních tepen, jeden nemocný měl poraněnou dolní frenickou tepnu a jeden pacient subklaviální tepnu.

Výsledky: Primární úspěšnost endovaskulární léčby byla v našem souboru 62 pacientů a 63 léčených poranění 96,8 %. Velké komplikace (opětovné krvácení s následnou reintervencí) se vyskytly u dvou nemocných, tj. ve 3 % (v 10 % u poranění jater, ve 3 % u poranění sleziny). Žádné jiné velké komplikace v souvislosti s endovaskulární léčbou se v souboru nevyskytly.

Závěr: Endovaskulární léčba cévního poranění, především parenchymových orgánů a pánve, je metoda jednoduchá, účinná, s velmi malým rizikem komplikací.

Klíčová slova: polytrauma, parenchymové orgány, endovaskulární léčba, embolizace
Granty a financováni:

Práce byla podpořena prostředky grantu: IGA_LF_2019_002.

Přijato: 8. duben 2019; Zveřejněno: 1. březen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Černá M, Kocher M, Prášil V, Čižmář I. Endovaskulární léčba traumatického krvácení u polytraumatických pacientů. Ces radiol. 2019;73(1):13-18. doi: 10.55095/CesRadiol2019/003.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky, 13. 10. 2015.
  2. Demetriades D, Hadjizacharia P, Constantinou C, et al. Selective nonoperative management of penetrating abdominal solid organ injuries. Ann Surg 2006; 244: 620-628. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Badger SA, Bell RM, Miles WS, et al. Management of liver trauma. World J Surg 2009; 33: 2522-2537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Köcher M, Černá M, Buřval S, Čižmář I. Akutní endovaskulární výkonu u poranění parenchymových orgánů dutiny břišní, retroperitonea a pánve. Ces Radiol 2012; 66(2): 153-158. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Preece SR, Schriber SM, Choudhury KR, et al, Coil embolization of the splenic artery: impact on splenic volume. J Vasc Interv Radiol 2014; 25: 859-865. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Foley PT, Kavnoudias H, Cameron PU, et al. Proximal versus distal splenic artery embolisation for blunt splenic trauma: what is the impact on splenic immune function? Cardiovasc Intervent Radiol 2015; 38: 1143-11517. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Ozkan OS, Walser EM, Akinci D, Nealon W, Goodacre B. Guglielmi detachable coil erosion into the common bile duct after embolization of iatrogenic hepatic artery pseudoaneurysm. J Vasc Interv Radiol 2002; 13: 935-938. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Chitragari G, Schlosser FJ, Ochoa Chaar CI, Sumpio BE. Consequences of hypogastric artery ligation, embolization, or coverage. J Vasc Surg 2015; 62(5): 1340-1347. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Hagiwara A, Yukioka T, Ohta S, et al. Splenic injury: efficacy of transcatheter arterial embolization. Am J Roentgenol 1996; 167: 159-166. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Haan JM, Bochicchio GV, Kramer N, Scalea TM. Nonoperative management of blunt splenic injury: a 5 year experience. J Trauma 2005; 58: 492-498. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Nance ML, Lutz N, Carr MC, et al. Blunt renal injuries in children can be managed non-operatively: outcome in a consecutive series of patients. J Urol 2004; 57: 474-478. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Santucci RA, FIscher MB. The literature increasingly supports expectant (conservative) management of renal trauma: a systematic review. J Trauma 2005; 59: 493-503. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. van der Wilden GM, Velhamos GC, Emhoff T, et al. Successful nonoperative management of the most sever blunt liver injuries. Arch Surg 2012; 147(5): 423-428. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Mohr AM, Lavery RF, Barone A, et al. Angiographic embolization for liver injuries: low mortality, high morbidity. J Trauma 2003; 55: 1077-1081. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Monnin V, Sengel C, Thony F, et al. Place of arterial embolization in severe blunt hepatic trauma: a multidisciplinary approach. Cardiovasc Intervent Radiol 2008; 31: 875-882. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Krajina A, Dědek T, Kočí J, et al. Role embolizace při krvácející ruptuře sleziny. Ces Radiol 2018; 72(2): 106-112. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Tanizaki S, Maeda S, Hayashi H, et al. Early embolization without external fixation in pelvic trauma. Am J Emerg Med 2011; 30: 342-346. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Fu CY, Wang YC, Wu SC, et al. Angioembolization provides benefits in patients with concomitant unstable pelvic fracture and unstable hemodynamics. Am J Emerg Med 2012; 30: 207-213 [Epub 2010 Dec 14]. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Bynoe RP, Bell RM, Miles WS, et al. Complications of nonoperative management of blunt hepatic injuries. J Trauma 1992; 32: 308-315. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Green ChS, Bulger EM, Kwan SW. Outcomes and complications of angioembolization for hepatic trauma: a systematic review of the literature. J Trauma Acute Care Surg 2016; 80(3): 529-537. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Haan JM, Biffl W, Knudson MM, et al. Splenic embolization revisited: a multicentre review. J Trauma 2004; 56: 542-547. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Ekeh AP, McCarthy MC, Woods RJ, Haley E. Complications arising from splenic embolization after blunt splenic trauma. Am J Surg 2005; 189: 335-339. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Duchesne JC, Simmons JD, Schmieg RE Jr, et al. Proximal splenic angioembolization does not improve outcome in treating blunt splenic injuries compared with splenectomy: a cohort analysis. J Trauma 2008; 65: 1346-1351. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Chatziioannou A, Brountzos E, Primetis K, et al. Effects of Superselective Embolization for Renal Vascular Injuries on Renal Parenchyma and Function. Eur J Vasc Endovasc Surg 2004; 28: 201-206. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Lopera E. Embolization in Trauma: Principles and Techniques. Semin Intervent Radiol 2010; 27(1): 14-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.