Ces radiol. 2019, 73(2):99-106 | DOI: 10.55095/CesRadiol2019/015

Optimalizace split-bolus techniky podání kontrastní látky při celotělovém CT vyšetření u pacientů s polytraumatemPůvodní práce

Kristýna Bajcurová, Hynek Mírka, Eva Korčáková
Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN, Plzeň
Biomedicínské centrum LF UK, Plzeň

Cíl: V současné době je více možností vyšetření pacientů s polytraumatem. První dvě možnosti jsou postkontrastní vyšetření provedená v jedné, či ve dvou fázích po jednofázovém podání bolusu kontrastní látky (KL). Třetí možností je v posledních letech stále více diskutované jednofázové vyšetření s vícefázovým podáním KL, tedy technikou split-bolus (SB). Tento článek se zabývá porovnáním těchto protokolů s cílem optimalizovat SB protokol, aby splňoval očekávanou diagnostickou kvalitu.

Metodika: Bylo vytvořeno pět skupin (A až E) vyšetřených pacientů. Ve skupinách A a B byla KL podána v jednofázovém bolusu, poté skupina A podstoupila dvojfázové vyšetření, skupina B byla vyšetřena jednofázově. Skupiny C až E byly vyšetřeny technikou split-bolus. V jednotlivých skupinách se neliší objem, ani koncentrace jodové KL, a to 100 ml a 350 mgI/ml. Jednotlivé rozdíly mezi skupinami byly statisticky zhodnoceny.

Výsledky: Byl zjištěn vysoce významný rozdíl v denzitě tepen mezi skupinou A v arteriální fázi a ostatními skupinami. Nicméně průměrná denzita tepen ve všech případech, až na pánevní tepny ve skupině C, dosahovala hodnoty 185 HU, kterou považujeme za přijatelnou. Významný rozdíl byl zjištěn v nasycení parenchymu jater ve skupině A oproti skupinám B až E. Při využití záplachu prvního bolusu KL fyziologickým roztokem (FR) bylo zjištěno zvýšení naměřených denzit v parenchymových orgánech ve skupinách C a D oproti skupině E. I přes to, že nebyl zjištěn významný rozdíl v denzitách jater a sleziny mezi skupinami C až E oproti B, hodnoty denzit u jednofázového vyšetření byly nižší o 6-14 HU.

Závěr: Protokoly s podáním KL technikou split-bolus hodnotíme jako diagnosticky kvalitní. Je možné jejich zařazení zejména v diagnostice u pacientů s polytraumatem pro signifikantně nižší radiační zátěž a menší časovou náročnost vyšetření. Jednofázové podání bolusu KL je při jednofázovém vyšetření pro svoji nižší diagnostickou kvalitu méně přínosné.

Klíčová slova: celotělové CT vyšetření, polytrauma, split-bolus protokol, kontrastní látka
Granty a financováni:

Podpořeno projektem MZ ČR Koncepční rozvoj výzkumné instituce 00669806 - FN Plzeň a projektem Univerzity Karlovy v Praze Progress q39.

Přijato: 15. leden 2019; Zveřejněno: 1. červen 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bajcurová K, Mírka H, Korčáková E. Optimalizace split-bolus techniky podání kontrastní látky při celotělovém CT vyšetření u pacientů s polytraumatem. Ces radiol. 2019;73(2):99-106. doi: 10.55095/CesRadiol2019/015.
Stáhnout citaci

Reference

  1. National Trauma Institute. Trauma statistics. https://www.nattrauma.org/what-is-trauma/trauma-statistics-facts/ (zdroj z 6. 1. 2019).
  2. Chidambaram S, Goh EL, Khan MA. A meta-analysis of the efficacy of whole-body computed tomography: Imaging in the management of trauma and injury. Int J Care Injured 2017; 48: 1784-1793. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Linsenmaier U, Krötz M, Haüser H, et al. Whole-body computed tomography in polytrauma: techniques and management. Eur Radiol 2002; 12(7): 1728-1740. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Leung V, Sastry A, Woo TD, Jones HR. Implementation of a split bolus single-pass CT protocol at a UK major trauma centre to reduce excess radiation dose in trauma pan-CT. Clinical Radiology 2015; 70: 1110-1115. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Loupatatzis C, Schindera S, Gralla J, et al. Whole-body computed tomography for multiple traumas using a triphasic injection protocol. Eur Radiol 2008; 18: 1206-1214. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Nguyen D, Platon A, Shanmuganathan K, et al. Evaluation of a single-pass continuous whole-body 16-MDCT protocol for patients with polytrauma. Am J Roentgenol 2009; 192: 3-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Yaniv G, Portnoy O, Simon D, et al. Revised protocol for whole-body CT for multi-trauma patients applying triphasic injection followed by a single-pass scan on a 64-MDCT. Clin Radiol 2013; 68: 668-675. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Beenen LFM, Sierink JC, Kolkman S, et al. Split bolus technique in polytrauma: A prospective study on scan protocols for trauma analysis. Acta Radiologica 2015; 56(7): 873-880. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Stedman JM, Franglin JM, Nicholl H, Anderson EM, Moore NR. Splenic parenchymal heterogeneity at dual-bolus single-acquisition CT in polytrauma patients - 6-months experience from Oxford, UK. Emergency Radiology 2014; 21(3): 257-260. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Sciapli M, Schiavone R. Split-bolus single-pass in trauma pan-CT: How to ensure reproducibility and diagnostic efficacy. Clinical Radiology 2016; 71(5): 497-498. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Marovic P, Beech PA, Koukounaras J, Kavnoudias H, Goh GS. Accuracy of dual bolus single acquisition computed tomography in the diagnosis and grading of adult traumatic splenic parenchymal and vascular injury. Journal of Medicinal Imaging and Radiation Oncology 2017; 61(6): 725-731. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/1754-9485.12619 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Godt JC, Eken T, Schulz A, Johansen CK, Aarsnes A, Dormagen JB. Triple-split-bolus versus single-bolus CT in abdominal trauma patients: a comparative study. Acta Radiologica 2018; 59(9): 1038-1044. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Raupach J, Krajina A, Žižka J. Metodický list intravaskulárního podání jodových kontrastních látek (JKL). Online dostupný na: http://www.crs.cz/cs/dokumenty/doporuceni-prehled/metodicky-list-intravaskularniho-podani-jodovych-kontrastnich-latek-jkl.html

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.