Ces radiol. 2023, 77(1):41-48 | DOI: 10.55095/CesRadiol2023/007

Tupá poranění krčního úseku vnitřní krkavice

Miroslav Šercl^1,5, Jakub Lípa¹, Tomáš Beran^1,3, Zuzana Eichlová², Jan Raupach^{4, 5}

¹ Radiodiagnostické oddělení Centra zobrazovacích metod, Krajská nemocnice Liberec, a. s.

² Neurologické oddělení Neurocentra, Krajská nemocnice Liberec, a. s

³ Ústav klinických oborů a biomedicíny Fakulty zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

⁴ Radiologická klinika LF UK a FN, Hradec Králové

⁵ Lékařská fakulta UK, Hradec Králové

Cíle: Hlavním cílem práce je formou prospektivní observační studie analyzovatefektivitu a kauzální vztahy léčby pacientů s tupým poraněním krčního úsekuarteria carotis interna (ACI).

Metodika: Metodou retrospektivní analýzy s prospektivním sběrem dat jsmehodnotili soubor pacientů, u kterých bylo v letech 2010-2020 diagnostikovánoporanění extrakraniálního úseku ACI. U všech pacientů jsme sledovali vstupníklinickou symptomatologii, nález na vstupní CT angiografii (CTA), zvolenouterapii, kontrolní zobrazení mozku a po 3 měsících zhodnocení neurologickéhostavu se zobrazením krkavic.
Do souboru bylo zařazeno 16 pacientů s tupým poraněním ACI diagnostikovaným utriage pozitivních pacientů vyšetřovaných celotělovým CT skenem pro podezřenína polytrauma. Pacienti se závažnými krvácejícími lézemi byli ponecháni bezantitrombotické terapie do sanace krvácivých poranění, poté byli zajištěnikombinací protidestičková léčba kyselinou acetylsalicylovou (ASA) +nízkomolekulárním heparinem (LMWH) v profylaktické dávce. Pacienti s poraněnímmozku (prokrvácenými kontuzemi či intrakraniálním krvácením) byli léčenipouze nízkomolekulárním heparinem v profylaktické dávce od druhého, resp.třetího dne po traumatu. U pacientů, u nichž došlo ke vzniku neurologickésymptomatologie v souvislosti s poraněním ACI, bylo postupováno přísněindividuálně se zvážením všech potenciálních rizik spojených s agresivníantitrombotickou léčbou. Všem pacientům se stenózou lumen ACI bylo provedenokontrolní CTA za 2-3 dny k vyloučení závažné progrese nálezu. Dále bylipacienti kontrolováni po 3 měsících pomocí UZ nebo CTA. V hodnocení souborujsme se zaměřili na výskyt četnosti neurologických komplikací ve vztahu kzávažnosti stenotizující traumatické léze ACI.

Výsledky: Z celkem 4145 pacientů vyšetřených na CT po vysokoenergetickémtraumatu bylo zaznamenáno 16 (0,4 %) pacientů s tupým poraněním krčního úsekuACI. Ve čtyřech případech byl nález na ACI oboustranný, celkový početporaněných krkavic byl tedy 20. Čtyřikrát (20 %) byla tepna uzavřená, 7krát(35 %) se stenózou větší než 80 % a 9krát (45 %) se stenózou do 80 %. Všichnipacienti byli léčeni konzervativně. Tři pacienti (19 %) byli vzhledem k nálezutraumatického SAK a prokrvácených mozkových kontuzí léčeni pouze LMWH vprofylaktické dávce od druhého dne po traumatu. U sedmi (44 %) pacientů bylapo sanaci krvácivých poranění nastavena léčba ASA + LMWH v profylaktickédávce. U šesti (38 %) mobilizovaných pacientů bez přidružených závažnýchtraumat byla nasazena pouze antiagreagační léčba. U pěti pacientů s nálezemstenózy ACI do 80 % jsme neurologické komplikace nezaznamenali. U šestipacientů se stenózou ACI nad 80 % jsme zaznamenali jednu závažnouneurologickou příhodu a u čtyř pacientů s uzávěrem ACI jsme trvaléneurologické postižení zaznamenali ve dvou případech. Celkem jsme tedyzaznamenali tři (19 %) neurologické komplikace v souvislosti s tupým poraněnímACI, z toho jedna (6 %) byla těžce invalidizující.

Závěr: Pacienty s tupým poraněním ACI po vysokoenergetickém traumatu s nálezemstenózy do 80 % lze s úspěchem léčit konzervativně. U pacientů s uzávěrem ACIlze očekávat neurologické postižení v 50 % případů. Při léčbě symptomatickýchpacientů s přidruženými poraněními je nutné postupovat přísně individuálně sezvážením všech potenciálních rizik farmakologické nebo endovaskulární léčby.

Klíčová slova: tupé poranění vnitřní krkavice, neurologická symptomatologie,riziko cévní mozkové příhody, vysokoenergetická poranění

Zveřejněno: 1. březen 2023  Zobrazit citaci