Ces radiol. 2023, 77(2):94-102 | DOI: 10.55095/CesRadiol2023/011

Corpus callosum a jeho atrofie v MR obraze - diferenciální diagnostika a význam pro praxiPřehledový článek

Anna Kavková, Jiří Keller
Radiodiagnostické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha
3. lékařská fakulta UK, Praha

Corpus callosum (CC) je největší mozková komisura spojující levou a pravoumozkovou hemisféru. Obsahuje axony, které propojují především homotopickékortikální oblasti obou hemisfér. Konvenčním MR zobrazením je CC velmi dobřepřehledné a hodnotitelné. Postižení corpus callosum lze rozdělit do tříkategorií - vrozené vady, signálové změny a atrofie.
První dvě zmíněné jsou na MR většinou správně rozpoznány a zhodnoceny vpopisech. Atrofie CC je naproti tomu často přehlížena a připisována pouzepokročilému věku. Může však být podmíněna celou řadou patologických stavů areflektovat postižení jak bílé, tak šedé hmoty mozkové. K primárnímu postiženíbílé hmoty a atrofii CC vedou patologické stavy podmiňující demyelinizaci anásledný úbytek axonů. Atrofie CC může být také sekundárním důsledkempostižení šedé hmoty mozkové, konkrétně neuronů III. korové vrstvy, jejichžzánik je následován walleriánskou degenerací axonů projikujících skrze CC.Jelikož jsou vlákna v CC topograficky uspořádána, zánik neuronů určité korovéoblasti koresponduje s úbytkem vláken v příslušném segmentu CC a výslednýmobrazem je regionální atrofie CC. Článek si klade za úkol nabídnout širšípohled na problematiku atrofie CC, ukázat její pestrou diferenciálnídiagnostiku a možný praktický přesah.

Klíčová slova: atrofie corpus callosum, demence, difuzní axonální poranění,Marchiafavův-Bignamiho syndrom, roztroušená skleróza, neurodegenerativníonemocnění
Granty a financováni:

Práce byla podpořena grantem MZČR NV 18-0400346 a DRO (NHH, 00023884).

Zveřejněno: 1. červen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kavková A, Keller J. Corpus callosum a jeho atrofie v MR obraze - diferenciální diagnostika a význam pro praxi. Ces radiol. 2023;77(2):94-102. doi: 10.55095/CesRadiol2023/011.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Hofer S, Frahm J. Topography of the human corpus callosum revisited - comprehensive fiber tractography using diffusion tensor magnetic resonance imaging. Neuroimage 2006; 32(3): 989-994. doi: 10.1016/j.neuroimage.2006.05.044. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Aboitiz F, Montiel J. One hundred million years of interhemispheric communication: the history of the corpus callosum. Braz J Med Biol Res 2003; 36(4) Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. -420. doi: 10.1590/s0100-879x2003000400002. 3. Di Paola M, Caltagirone C, Spalletta G. What does the corpus callosum tell us about brain changes in the elderly? Expert Rev Neurother 2011; 11(11): 1557-1560. doi: 10.1586/ern.11.130. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Fling BW, Chapekis M, Reuter-Lorenz PA, Anguera J, Bo J, Langan J, Welsh RC, Seidler RD. Age differences in callosal contributions to cognitive processes. Neuropsychologia 2011; 49(9): 2564-2569. doi: 10.1016/j.neuropsychologia.2011.05.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Etemadifar M, Neshatfar A, Zamani AA, Salari M. Neuroimaging of corpus callosum in central nervous system demyelinating disorders. Neuroimmunol Neuroinflammation 2017; 4: 69-77. http://dx.doi.org/10.20517/2347-8659.2017.02. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Granberg T, Martola J, Bergendal G, Shams S, Damangir S, Aspelin P, Fredrikson S, Kristoffersen-Wiberg M. Corpus callosum atrophy is strongly associated with cognitive impairment in multiple sclerosis: Results of a 17-year longitudinal study. Mult Scler 2015; 21(9): 1151-1158. doi: 10.1177/1352458514560928. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Pérez-Martín MY, González-Platas M, Jiménez-Sosa A, Plata-Bello J, López-Segura A, et al. Normative Data of the Corpus Callosum Index and Discriminant Validity in Patients with Multiple Sclerosis. J Neurol Neurosci 2020; 11(4): 322. doi: 10.36648/2171-6625.11.1.322.
    8. Vaneckova M, Kalincik T, Krasensky J, Horakova D, Havrdova E, Hrebikova T, Seidl Z. Corpus callosum atrophy - a simple predictor of multiple sclerosis progression: a longitudinal 9-year study. Eur Neurol 2012; 68(1): 23-27. doi: 10.1159/000337683. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Fujimori J, Uryu K, Fujihara K, Wattjes MP, Suzuki C, Nakashima I. Measurements of the corpus callosum index and fractional anisotropy of the corpus callosum and their cutoff values are useful to assess global brain volume loss in multiple sclerosis. Mult Scler Relat Disord 2020; 45: 102388. doi: 10.1016/j.msard.2020.102388. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Heiss WD, Rosenberg GA, Thiel A, Berlot R, de Reuck J. Neuroimaging in vascular cognitive impairment: a state-of-the-art review. BMC Med 2016; 14(1): 174. doi: 10.1186/s12916-016-0725-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Otsuka Y, Yamauchi H, Sawamoto N, Iseki K, Tomimoto H, Fukuyama H. Diffuse tract damage in the hemispheric deep white matter may correlate with global cognitive impairment and callosal atrophy in patients with extensive leukoaraiosis. AJNR Am J Neuroradiol 2012; 33(4): 726-732. doi: 10.3174/ajnr. A2853. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Sarazin M, de Souza LC, Lehéricy S, Dubois B. Clinical and research diagnostic criteria for Alzheimer's disease. Neuroimaging Clin N Am 2012; 22(1): 23-32, viii. doi: 10.1016/j.nic.2011.11.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Miller-Thomas MM, Sipe AL, Benzinger TL, McConathy J, Connolly S, Schwetye KE. Multimodality Review of Amyloid-related Diseases of the Central Nervous System. Radiographics 2016; 36(4): 1147-1163. doi: 10.1148/rg.2016150172. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Wang XD, Ren M, Zhu MW, Gao WP, Zhang J, Shen H, Lin ZG, Feng HL, Zhao CJ, Gao K. Corpus callosum atrophy associated with the degree of cognitive decline in patients with Alzheimer's dementia or mild cognitive impairment: a meta-analysis of the region of interest structural imaging studies. J Psychiatr Res 2015; 63: 10-19. doi: 10.1016/j.jpsychires.2015.02.005. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Di Paola M, Spalletta G, Caltagirone C. In vivo structural neuroanatomy of corpus callosum in Alzheimer's disease and mild cognitive impairment using different MRI techniques: a review. J Alzheimers Dis 2010; 20(1): 67-95. doi: 10.3233/JAD-2010-1370. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Walterfang M, Luders E, Looi JC, Rajagopalan P, Velakoulis D, Thompson PM, Lindberg O, Ostberg P, Nordin LE, Svensson L, Wahlund LO. Shape analysis of the corpus callosum in Alzheimer's disease and frontotemporal lobar degeneration subtypes. J Alzheimers Dis 2014; 40(4): 897-906. doi: 10.3233/JAD-131853. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Constantinides VC, Paraskevas GP, Velonakis G, Toulas P, Stamboulis E, Kapaki E. MRI Planimetry and Magnetic Resonance Parkinsonism Index in the Differential Diagnosis of Patients with Parkinsonism. AJNR Am J Neuroradiol 2018; 39(6): 1047-1051. doi: 10.3174/ajnr.A5618. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Mesfin FB, Gupta N, Hays Shapshak A, et al. Diffuse Axonal Injury. [Updated 2022 Jun 21]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing 2022.
    19. Graham NSN, Jolly A, Zimmerman K, Bourke NJ, Scott G, Cole JH, Schott JM, Sharp DJ. Diffuse axonal injury predicts neurodegeneration after moderate- -severe traumatic brain injury. Brain 2020; 143(12): 3685-3698. doi: 10.1093/brain/awaa316. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Takaoka M, Tabuse H, Kumura E, Nakajima S, Tsuzuki T, Nakamura K, Okada A, Sugimoto H. Semiquantitative analysis of corpus callosum injury using magnetic resonance imaging indicates clinical severity in patients with diffuse axonal injury. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2002; 73(3): 289-293. doi: 10.1136/jnnp.73.3.289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Hergan K, Schaefer PW, Sorensen AG, Gonzalez RG, Huisman TA. Diffusion-weighted MRI in diffuse axonal injury of the brain. Eur Radiol 2002; 12(10): 2536-2541. doi: 10.1007/s00330-002-1333-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Warner MA, Youn TS, Davis T, Chandra A, Marquez de la Plata C, Moore C, Harper C, Madden CJ, Spence J, McColl R, Devous M, King RD, Diaz-Arrastia R. Regionally selective atrophy after traumatic axonal injury. Arch Neurol 2010; 67(11): 1336-1144. doi: 10.1001/archneurol.2010.149. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Ubukata S, Ueda K, Sugihara G, Yassin W, Aso T, Fukuyama H, Murai T. Corpus Callosum Pathology as a Potential Surrogate Marker of Cognitive Impairment in Diffuse Axonal Injury. J Neuropsychiatry Clin Neurosci 2016; 28(2): 97-103. doi: 10.1176/appi.neuropsych.15070159. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Gambini A, Falini A, Moiola L, Comi G, Scotti G. Marchiafava-Bignami disease: longitudinal MR imaging and MR spectroscopy study. AJNR Am J Neuroradiol 2003; 24(2): 249-253.
    25. Tian TY, Pescador Ruschel MA, Park S, et al. Marchiafava Bignami Disease. [Updated 2023 Jan 27]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing 2023.
    26. Lossos A, Stevanin G, Meiner V, Argov Z, Bouslam N, Newman JP, Gomori JM, Klebe S, Lerer I, Elleuch N, Silverstein S, Durr A, Abramsky O, Ben-Nariah Z, Brice A. Hereditary spastic paraplegia with thin corpus callosum: reduction of the SPG11 interval and evidence for further genetic heterogeneity. Arch Neurol 2006; 63(5): 756-760. doi: 10.1001/archneur.63.5.756. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Estruch R, Nicolás JM, Salamero M, Aragón C, Sacanella E, Fernández-Solà J, Urbano-Márquez A. Atrophy of the corpus callosum in chronic alcoholism. J Neurol Sci 1997; 146(2): 145-151. doi: 10.1016/s0022-510x(96)00298-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Appenzeller S, Rondina JM, Li LM, Costallat LT, Cendes F. Cerebral and corpus callosum atrophy in systemic lupus erythematosus. Arthritis Rheum 2005; 52(9): 2783-2789. doi: 10.1002/art.21271. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Weber B, Luders E, Faber J, Richter S, Quesada CM, Urbach H, Thompson PM, Toga AW, Elger CE, Helmstaedter C. Distinct regional atrophy in the corpus callosum of patients with temporal lobe epilepsy. Brain 2007; 130(Pt 12): 3149-3154. doi: 10.1093/brain/awm186 [Epub 2007 Aug 29]. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Francis AN, Mothi SS, Mathew IT, Tandon N, Clementz B, Pearlson GD, Sweeney JA, Tamminga CA, Keshavan MS. Callosal Abnormalities Across the Psychosis Dimension: Bipolar Schizophrenia Network on Intermediate Phenotypes. Biol Psychiatry 2016; 80(8): 627-635. doi: 10.1016/j.biopsych.2015.12.026 [Epub 2016 Jan 12]. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah