Ces radiol. 2024, 78(2):101-114 | DOI: 10.55095/CesRadiol2024/014

Standardizace využití MR v diagnostice a monitoraci roztroušené sklerózy v České republicePřehledový článek

Manuela Vaněčková1, Dominika Šťastná2, Pavel Ryška3, Radek Tupý4, Miloš Keřkovský5, Michal Holešta6, Marek Peterka7, 8, Pavel Hradílek9, Jiří Palíšek10, Jana Prokešová11, Marta Vachová2,12, Pavla Hanzlíková13, Martin Kynčl14, Martina Wolhmutová15, Miroslav Heřman16, Leoš Ungermann17, Jana Votrubová18, Marta Pažourková19, Petr Lhoták20, Dana Horáková2, Eva Kubala Havrdová2, Jan Mareš21
1 Oddělení MR, Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
2 Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha
3 Radiologická klinika LF UK a FN, Hradec Králové
4 Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN, Plzeň
5 Klinika radiologie a nukleární medicíny LF MU a FN, Brno
6 Klinika radiologie a nukleární medicíny 3. LF UK a FNKV, Praha
7 Neurologická klinika LF UK a FN, Plzeň
8 Neurologická klinika LF UK a FN, Hradec Králové
9 Neurologická klinika LF OU a FN, Ostrava
10 Oddělení zobrazovacích metod KNTB, Zlín
11 Radiodiagnostické oddělení KZN, Teplice
12 Neurologické oddělení KZN, Teplice
13 Radiodiagnostický ústav a ÚZM LF OU a FN, Ostrava
14 Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol, Praha
15 Oddělení zobrazovacích metod, Nemocnice Jihlava
16 Radiologická klinika LF UP a FN, Olomouc
17 Radiologické oddělení KN, Pardubice
18 Radiologické oddělení Thomayerovy nemocnice, Praha
19 Klinika zobrazovacích metod Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
20 Radiodiagnostické oddělení FN, České Budějovice
21 Neurologická klinika LF UP a FN, Olomouc

Magnetická rezonance (MR) hraje v managementu pacientů s roztroušenousklerózou (RS) klíčovou roli - a to jak v diagnostice a určováníprognostických markerů, tak při sledování časných signálů neefektivity terapieči bezpečnostních problémů. Pro maximální využití jejího potenciálu je všaknezbytná standardizace napříč jednotlivými pracovišti. Zásadní je i úzkámezioborová komunikace mezi radiologem a neurologem zahrnující unifikacižádanky a strukturovaného radiologického popisu. Za tímto účelem vychází spodporou České neuroradiologické společnosti a Sekce klinické neuroimunologiea likvorologie České neurologické společnosti tento konsenzus českéhoexpertního radiologicko-neurologického panelu vycházející z mezinárodníchdoporučení MAGNIMS. Součástí doporučení je základní a rozšířený diagnostickýprotokol, protokol pro monitoraci aktivity a bezpečnostní protokol. V rámcistandardizace je navržena i frekvence MR kontrol a jsou specifikovány nezbytnéinformace pro jejich plánování v čase. Implementace tohoto konsenzu přinesevedle zlepšení péče o pacienty s RS i možnost sledování MR parametrů v rámcinárodního registru pacientů s RS a usnadní jednání s plátci zdravotní péče.

Klíčová slova: roztroušená skleróza, magnetická rezonance, doporučení, monitorační protokol,diagnostický protokol, bezpečnost, normovaný popis, prognostické markery

Zveřejněno: 1. červen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vaněčková M, Šťastná D, Ryška P, Tupý R, Keřkovský M, Holešta M, et al.. Standardizace využití MR v diagnostice a monitoraci roztroušené sklerózy v České republice. Ces radiol. 2024;78(2):101-114. doi: 10.55095/CesRadiol2024/014.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Thompson AJ, Banwell BL, Barkhof F, et al. Diagnosis of multiple sclerosis: 2017 revisions of the McDonald criteria. Lancet Neurol. 2018; 17(2): 162-173. doi:10.1016/S1474-4422(17)30470-2 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. He A, Merkel B, Brown JWL, et al. Timing of high-efficacy therapy for multiple sclerosis: a retrospective observational cohort study. Lancet Neurol. 2020; 19(4): 307-316. doi:10.1016/S1474-4422(20)30067-3 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Prosperini L, Mancinelli CR, Solaro CM, et al. Induction Versus Escalation in Multiple Sclerosis: A 10-Year Real World Study. Neurotherapeutics. 2020; 17(3): 994-1004. doi:10.1007/S13311-020-00847-0 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Harding K, Williams O, Willis M, et al. Clinical Outcomes of Escalation vs Early Intensive Disease-Modifying Therapy in Patients With Multiple Sclerosis. JAMA Neurol. 2019; 76(5): 536-541. doi:10.1001/JAMANEUROL.2018.4905 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Uher T, Krasensky J, Malpas C, et al. Evolution of Brain Volume Loss Rates in Early Stages of Multiple Sclerosis. Neurology(R) neuroimmunology & neuroinflammation 2021; 8(3). doi:10.1212/NXI.0000000000000979 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Brown JWL, Coles A, Horakova D, et al. Association of Initial Disease-Modifying Therapy With Later Conversion to Secondary Progressive Multiple Sclerosis. JAMA 2019; 321(2): 175-187. doi:10.1001/JAMA.2018.20588 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Hrnciarova T, Drahota J, Spelman T, et al. Does initial high efficacy therapy in multiple sclerosis surpass escalation treatment strategy? A comparison of patients with relapsing-remitting multiple sclerosis in the Czech and Swedish national multiple sclerosis registries. Mult Scler Relat Disord. 2023; 76. doi:10.1016/J.MSARD.2023.104803 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Spelman T, Magyari M, Piehl F, et al. Treatment Escalation vs Immediate Initiation of Highly Effective Treatment for Patients With Relapsing-Remitting Multiple Sclerosis: Data From 2 Different National Strategies. JAMA Neurol. 2021; 78(10): 1197-1204. doi:10.1001/JAMANEUROL.2021.2738 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Šťastná D, Seňavová J, Andělová M. Interní komorbidity a komplikace terapie roztroušené sklerózy - nenechte se zaskočit! Vnitř. Lék. 2023; 69(5): 294-298. doi:10.36290/vnl.2023.058 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Cortese R, Giorgio A, Severa G, De Stefano N. MRI Prognostic Factors in Multiple Sclerosis, Neuromyelitis Optica Spectrum Disorder, and Myelin Oligodendrocyte Antibody Disease. Front Neurol. 2021; 12. doi:10.3389/FNEUR.2021.679881 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Tintore M, Rovira À, Río J, et al. Defining high, medium and low impact prognostic factors for developing multiple sclerosis. Brain 2015; 138(Pt 7): 1863- 1874. doi:10.1093/BRAIN/AWV105 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Fisniku LK, Brex PA, Altmann DR, et al. Disability and T2 MRI lesions: a 20-year follow-up of patients with relapse onset of multiple sclerosis. Brain 2008 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. (3): 808-817. doi:10.1093/BRAIN/AWM329
    14. Tintore M, Rovira A, Arrambide G, et al. Brainstem lesions in clinically isolated syndromes. Neurology 2010; 75(21): 1933-1938. doi:10.1212/WNL.0B013E-3181FEB26F Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Preziosa P, Rocca MA, Mesaros S, et al. Relationship between damage to the cerebellar peduncles and clinical disability in multiple sclerosis. Radiology 2014; 271(3): 822-830. doi:10.1148/RADIOL.13132142 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Brownlee WJ, Hardy TA, Fazekas F, Miller DH. Diagnosis of multiple sclerosis: progress and challenges. Lancet 2017; 389(10076): 1336-1346. doi:10.1016/S0140-6736(16)30959-X Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Swanton JK, Fernando KT, Dalton CM, et al. Early MRI in optic neuritis: the risk for disability. Neurology 2009; 72(6): 542-550. doi:10.1212/01.WNL.0000341935.41852.82 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Rush CA, Maclean HJ, Freedman MS. Aggressive multiple sclerosis: proposed definition and treatment algorithm. Nat Rev Neurol. 2015; 11(7): 379-389. doi:10.1038/NRNEUROL.2015.85 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Calabrese M, Poretto V, Favaretto A, et al. Cortical lesion load associates with progression of disability in multiple sclerosis. Brain 2012; 135(Pt 10): 2952- 2961. doi:10.1093/BRAIN/AWS246 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Kubala Havrdová E, Nytrová P. Klinický doporučený postup pro diagnostiku a léčbu roztroušené sklerózy a neuromyelitis optica a onemocnění jejího širšího spektra 2023.
    21. Uher T, Havrdova E, Sobisek L, et al. Is no evidence of disease activity an achievable goal in MS patients on intramuscular interferon beta-1a treatment over long-term follow-up? Mult Scler. 2017; 23(2): 242-252. doi:10.1177/1352458516650525 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Montalban X, Gold R, Thompson AJ, et al. ECTRIMS/EAN Guideline on the pharmacological treatment of people with multiple sclerosis. Mult Scler. 2018; 24(2): 96-120. doi:10.1177/1352458517751049 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Tsantes E, Curti E, Collura F, Bazzurri V, Fiore A, Granella F. Fiveand seven-year prognostic value of new effectiveness measures (NEDA, MEDA and six-month delayed NEDA) in relapsing-remitting multiple sclerosis. J Neurol Sci. 2020; 414. doi:10.1016/J.JNS.2020.116827 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Giovannoni G, Popescu V, Wuerfel J, et al. Smouldering multiple sclerosis: the "real MS." Ther Adv Neurol Disord. 2022; 15. doi:10.1177/17562864211066751 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Macaron G, Ontaneda D. Diagnosis and Management of Progressive Multiple Sclerosis. Biomedicines 2019; 7(3). doi:10.3390/BIOMEDICINES7030056 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Tur C, Carbonell-Mirabent P, Cobo-Calvo Á, et al. Association of Early Progression Independent of Relapse Activity With Long-term Disability After a First Demyelinating Event in Multiple Sclerosis. JAMA Neurol. 2023; 80(2): 151-160. doi:10.1001/JAMANEUROL.2022.4655 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Šťastná D, Menkyová I, Horáková D. Progresivní roztroušená skleróza ve světle nejnovějších poznatků. Cesk Slov Neurol N. 2023; 86/119(1): 10-17. doi: 10.48095/cccsnn202310
    28. Elliott C, Rudko DA, Arnold DL, et al. Lesion-level correspondence and longitudinal properties of paramagnetic rim and slowly expanding lesions in multiple sclerosis. Multiple Sclerosis Journal 2023; 29(6): 680-690. doi:10.1177/13524585231162262/ASSET/IMAGES/LARGE/10.1177_13524585231162262-FIG3. JPEG Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Pandit L. No Evidence of Disease Activity (NEDA) in Multiple Sclerosis - Shifting the Goal Posts. Ann Indian Acad Neurol. 2019; 22(3): 261-263. doi:10.4103/AIAN.AIAN_159_19 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Contentti EC, Correale J. Current Perspectives: Evidence to Date on BTK Inhibitors in the Management of Multiple Sclerosis. Drug Des Devel Ther. 2022; 16: 3473-3490. doi:10.2147/DDDT.S348129 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Kaul M, End P, Cabanski M, et al. Remibrutinib (LOU064): A selective potent oral BTK inhibitor with promising clinical safety and pharmacodynamics in a randomized phase I trial. Clin Transl Sci. 2021; 14(5): 1756-1768. doi:10.1111/CTS.13005 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Dolgin E. BTK blockers make headway in multiple sclerosis. Nat Biotechnol. 2021; 39(1): 3-5. doi:10.1038/S41587-020-00790-7 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Bhargava P, Kim S, Reyes AA, et al. Imaging meningeal inflammation in CNS autoimmunity identifies a therapeutic role for BTK inhibition. Brain 2021; 144(5): 1396-1408. doi:10.1093/BRAIN/AWAB045 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Krämer J, Bar-Or A, Turner TJ, Wiendl H. Bruton tyrosine kinase inhibitors for multiple sclerosis. Nat Rev Neurol. 2023; 19(5): 289-304. doi:10.1038/S41582-023-00800-7 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Montalban X, Arnold DL, Weber MS, et al. Placebo-Controlled Trial of an Oral BTK Inhibitor in Multiple Sclerosis. NEJM 2019; 380(25): 2406-2417. doi:10.1056/NEJMOA1901981/SUPPL_FILE/NEJMOA1901981_DATA-SHARING.PDF Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Reich DS, Arnold DL, Vermersch P, et al. Safety and efficacy of tolebrutinib, an oral brain-penetrant BTK inhibitor, in relapsing multiple sclerosis: a phase 2b, randomised, double-blind, placebo-controlled trial. Lancet Neurol. 2021; 20(9): 729-738. doi:10.1016/S1474-4422(21)00237-4 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Stastna D, Drahota J, Lauer M, et al. The Czech National MS Registry (ReMuS): Data trends in multiple sclerosis patients whose first disease-modifying therapies were initiated from 2013 to 2021. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub. [Ahead of print]. doi:10.5507/BP.2023.015 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Vaněčková M, Horáková D, Stastna D, et al. Standardizace využití MR v managementu roztroušené sklerózy. Konsenzus českého expertního radiologicko- -neurologického panelu. Cesk Slov Neurol N. 2024; 87/120(1): 69-77. doi:10.48095/cccsnn202469 Přejít k původnímu zdroji...
    39. Wattjes MP, Ciccarelli O, Reich DS, et al. 2021 MAGNIMS-CMSC-NAIMS consensus recommendations on the use of MRI in patients with multiple sclerosis. Lancet Neurol. 2021; 20(8): 653-670. doi:10.1016/S1474-4422(21)00095-8 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Vaněčková M, Adámek D, Horáková D. Vyšetřovací MR protokoly pro diagnostiku a monitoraci aktivity u onemocnění roztroušené sklerózy. Neurol Praxi 2022; 23(Suppl CH): 3-14.
    41. Vaněčková M, Horáková D. Současná doporučení pro využití MR u onemocnění roztroušené sklerózy v klinické praxi Neurol Praxi 2023; 24(4): 300-308. Přejít k původnímu zdroji...
    42. Eisele P, Szabo K, Griebe M, et al. Reduced diffusion in a subset of acute MS lesions: a serial multiparametric MRI study. AJNR Am J Neuroradiol. 2012; 33(7): 1369-1373. doi:10.3174/AJNR.A2975 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Maggi P, Absinta M, Grammatico M, et al. Central vein sign differentiates Multiple Sclerosis from central nervous system inflammatory vasculopathies. Ann Neurol. 2018; 83(2): 283-294. doi:10.1002/ANA.25146 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Clarke MA, Samaraweera APR, Falah Y, et al. Single Test to ARrive at Multiple Sclerosis (STAR-MS) diagnosis: A prospective pilot study assessing the accuracy of the central vein sign in predicting multiple sclerosis in cases of diagnostic uncertainty. Mult Scler. 2020; 26(4): 433-441. doi:10.1177/1352458519882282 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Sinnecker T, Clarke MA, Meier D, et al. Evaluation of the Central Vein Sign as a Diagnostic Imaging Biomarker in Multiple Sclerosis. JAMA Neurol. 2019; 76(12): 1446-1456. doi:10.1001/JAMANEUROL.2019.2478 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    46. Mistry N, Dixon J, Tallantyre E, et al. Central Veins in Brain Lesions Visualized With High-Field Magnetic Resonance Imaging: A Pathologically Specific Diagnostic Biomarker for Inflammatory Demyelination in the Brain. JAMA Neurol. 2013; 70(5): 623-628. doi:10.1001/JAMANEUROL.2013.1405 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Maggi P, Sati P, Nair G, et al. Paramagnetic Rim Lesions are Specific to Multiple Sclerosis: An International Multicenter 3T MRI Study. Ann Neurol. 2020; 88(5): 1034-1042. doi:10.1002/ANA.25877 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    48. Harrison DM, Li X, Liu H, et al. Lesion Heterogeneity on High-Field Susceptibility MRI Is Associated with Multiple Sclerosis Severity. AJNR Am J Neuroradiol. 2016; 37(8): 1447. doi:10.3174/AJNR.A4726 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. Absinta M, Sati P, Masuzzo F, et al. Association of Chronic Active Multiple Sclerosis Lesions With Disability In Vivo. JAMA Neurol. 2019; 76(12): 1474-1483. doi:10.1001/JAMANEUROL.2019.2399 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Absinta M, Sati P, Schindler M, et al. Persistent 7-tesla phase rim predicts poor outcome in new multiple sclerosis patient lesions. J Clin Invest. 2016; 126(7): 2597-2609. doi:10.1172/JCI86198 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Suthiphosuwan S, Sati P, Guenette M, et al. The Central Vein Sign in Radiologically Isolated Syndrome. AJNR Am J Neuroradiol. 2019; 40(5): 776-783. doi:10.3174/AJNR.A6045 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    52. Uher T, Adzima A, Srpova B, et al. Diagnostic delay of multiple sclerosis: prevalence, determinants and consequences. Mult Scler. 2023; 29(11-12): 1437- 1451. doi: 10.1177/13524585231197076 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Tomassini V, Sinclair A, Sawlani V, et al. Diagnosis and management of multiple sclerosis: MRI in clinical practice. J Neurol. 2020; 267(10): 2917-2925. doi:10.1007/S00415-020-09930-0 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Toorop AA, van Lierop ZYG, Strijbis E, et al. Mild progressive multifocal leukoencephalopathy after switching from natalizumab to ocrelizumab. Neurol Neuroimmunol Neuroinflamm. 2020; 8(1): e904. doi:10.1212/NXI.0000000000000904. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    55. ESUR GUIDELINES ON CONTRAST AGENTS | esur.org. Accessed November 26, 2023. https://www.esur.org/esur-guidelines-on-contrast-agents/
    56. Alessandrino F, Pichiecchio A, Mallucci G, et al. Do MRI Structured Reports for Multiple Sclerosis Contain Adequate Information for Clinical Decision Making? AJR Am J Roentgenol. 2018; 210(1): 24-29. doi:10.2214/AJR.17.18451 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Eichinger P, Schön S, Pongratz V, et al. Accuracy of Unenhanced MRI in the Detection of New Brain Lesions in Multiple Sclerosis. Radiology 2019; 291(2): 429-435. doi:10.1148/radiol.2019181568 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    58. Lee JK, Bermel R, Bullen J, Ruggieri P, Jones SE. Structured Reporting in Multiple Sclerosis Reduces Interpretation Time. Acad Radiol. 2021; 28(12): 1733- 1738. doi:10.1016/J.ACRA.2020.08.006 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    59. Eichinger P, Schön S, Pongratz V, Wiestler H, Zhang H, Bussas M, Hoshi MM, Kirschke J, Berthele A, Zimmer C, Hemmer B, Mühlau M, Wiestler B. Accuracy of Unenhanced MRI in the Detection of New Brain Lesions in Multiple Sclerosis. Radiology 2019; 291(2): 429-435. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    60. Vaneckova M, Piredda GF, Andelova M, et al. Periventricular gradient of T1 tissue alterations in multiple sclerosis. Neuroimage Clin. 2022; 34: 103009. doi:10.1016/j.nicl.2022.103009. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah