Ces radiol. 2024, 78(4):203-207 | DOI: 10.55095/CesRadiol2024.029

Obtížná explantace intravenózních portsystémůPůvodní práce

Vendelín Chovanec^{1, 2}, Pavlína Vyletová¹, Peter Priester³, Pavel Žák^{2, 4}, Jan Raupach^{1, 2}, Ondřej Renc^{1, 2}, Zdeněk Bělobrádek¹, Jan Mašek^{1, 2}, Viktor Maňásek⁵, Miroslav Podhola^{2, 6}, David Astapenko^{2, 7, 8}

¹ Radiologická klinika FN, Hradec Králové

² Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Hradec Králové

³ Klinika onkologie a radioterapie FN, Hradec Králové

⁴ IV. interní hemato-onkologická klinika FN, Hradec Králové

⁵ Komplexní onkologické centrum, Nemocnice Nový Jičín

⁶ Fingerlandův ústav patologie FN, Hradec Králové

⁷ Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN, Hradec Králové

⁸ Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

Cíl: Zhodnotit zkušenosti s obtížnou extrakcí portkatétrů v průběhu 10 let v retrospektivní studii jednoho centra.

Metodika: Od ledna 2014 do prosince 2023 jsme implantovali 5731 intravenózních portkatétrů a 1588 jsme odstranili. Všechny implantace a kromě dvou pacientů i všechna odstranění žilních portových systémů byla provedena na radiologickém intervenčním pracovišti. Obtížná extrakce katétru byla definována jako odstranění pomocí vodiče zavedeného do katétru portu, disekce pomocí zaváděcího pouzdra a transvenózní extrakce pomocí lasa.

Výsledky: Všechny extrakce portkatetrů byly prováděny intervenčním radiologem. Třicet osm extrakcí (2,4 %) bylo klasifikováno jako obtížné. V této skupině bylo 17 mužů a 21 žen s mediánem věku 67 let (9-82 let). Primární diagnózou pro implantaci byla u 36 pacientů malignita a u dvou pacientů neonkologické onemocnění (asthma bronchiale a hemofilie A). Krční žíla byla kanylována u 16 pacientů a axilární žíla u 21 pacientů. U jednoho pacienta byl port zaveden přes levou bazilickou žílu. Důvodem odstranění u pacientů s obtížnou extrakcí bylo ukončení terapie u 28 pacientů (73,7 %), infekce u tří pacientů (7,9 %) a dysfunkce u sedmi pacientů (18,4 %). Medián od zavedení k extrakci byl 101,5 měsíců (6 až 178 měsíců). Komůrka portu byla explantována u všech pacientů. Kompletní odstranění bylo provedeno u 28 (73,7 %) pacientů, částečné odstranění (délka katétru ponechaného v žíle byla menší než 5 cm) bylo u tří pacientů (7,9 %) a odstranění katétru bylo neúspěšné u sedmi pacientů (18,4 %). Katétr byl úspěšně odstraněn pomocí vodicího drátu v jednom případě, pomocí kožního řezu nad katétrem v jednom případě, pomocí pouzdra (sheathu) ve dvou případech a pomocí transvenózního, femorálního přístupu a lasa ve 28 případech. Ve zbývajících sedmi neúspěšných případech byly vodič a pouzdra použity u dvou pacientů a laso u pěti pacientů. Úspěšnost transfemorální extrakce byla 84,8% (28 ze 33) a celková úspěšnost odstranění 81,6% (31 ze 38). Během výkonu se u dvou pacientů objevila vagová reakce. Daná komplikace byla zvládnuta farmakologicky.

Závěr: Incidence obtížného odstranění portkatétru byla nízká (2,4 %) a medián doby indikace pro obtížné odstranění portkatétru byl v našem souboru téměř 9 let (101,5 měsíců). Tedy dlouhodobé ponechání katétru přináší zvýšenou frekvenci obtížné explantace. Intervenční radiologické techniky včetně extrakce s využitím lasa jsou v případech obtížného odstranění portkatétru bezpečné a účinné.

Klíčová slova: intravenózní, portsystém, portkatétr, komplikace extrakce, obtížná extrakce

Přijato: 15. srpen 2024; Zveřejněno: 12. prosinec 2024  Zobrazit citaci