Ces radiol. 2025, 79(2):98-103 | DOI: 10.55095/CesRadiol2025/014

Navigace punkce portální žíly při TIPS pomocí abdominální ultrasonografiePůvodní práce

Antonín Krajina^{1, 3}, Štěpán Šembera^{2, 3}, Vendelín Chovanec^{1, 3}, Miroslav Lojík¹, Zdeněk Bělobrádek¹, Ondřej Renc^{1, 3}, Jan Mašek^{1, 3}, David Brustman¹, Michal Rek¹, Tomáš Fejfar^{2, 3}, Petr Hůlek^{2, 3}, David Zítko¹, Marcel Homolka¹, Pavel Ryška^{1, 3}, Jan Raupach^{1, 3}

¹ Radiologická klinika LF UK a FN, Hradec Králové

² II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN, Hradec Králové

³ Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové Korespondenční adresa:

Cíl: V retrospektivní studii jsme porovnali efektivitu navigace punkce portální žíly pomocí abdominální ultrasonografie oproti CO₂ portografii. Efektivitu navigace jsme posuzovali dle počtu punkcí nutných k dosažení katetrizace větve vena portae, délkou skiaskopie a radiační dávkou charakterizovanou produktem dávkové plochy (DAP).

Metodika: Do studie bylo zahrnuto 102 po sobě jdoucích pacientů, kterým byl proveden TIPS v období 3 let (od počátku roku 2022 do konce roku 2024). V souboru bylo 29 žen (28 %) a 73 mužů (72 %), ve věkovém rozmezí 27-81 let. Hlavní indikací k TIPS byl refrakterní ascites u 52 (51 %) a krvácení při portální hypertenzi u 50 pacientů (49 %). TIPS byl proveden jako urgentní výkon u 19 pacientů (v 18,6 %) pro nezastavené variceální krvácení. Childovo-Pughovo skóre A bylo 22 % pacientů, Childovo-Pughovo skóre B 44 % a Childovo-Pughovo skóre C 26 %, u 8 % pacientů nebyla klasifikace zjistitelná.

Výsledky: Ze 102 TIPS výkonů nebyl tento zaveden u tří pacientů pro technické selhání (2,9 %). Počet vpichů nutných k dosažení portální žíly se zavedením vodiče byl v průměru 5,6 (od jednoho do 20) u 50 pacientů, jejichž punkce byla naváděna pomocí CO₂ portografie. U 28 výkonů, kde byl k navádění použit UZ, bylo průměrně nutných 2,7 vpichů (od jednoho do šesti). Délka skiaskopie byla u 28 výkonů provedených pomocí navigace CO2 v průměru 28 minut (9–50 min), u 28 výkonů s navigací pod UZ to bylo 22,8 min (8–43 min). Ve skupině 19 výkonů před obměnou angiolinky a s CO2 navigací byl v průměru DAP 181 497 mGy/cm2 (27 649–399 657 mGy/cm2), ve skupině 17 výkonů po obměně angiolinky a navigovaných pomocí CO2 portografie byl DAP v průměru 159 339 mGy/cm2 (52 613–309 440 mGy/cm2) a v časově nejmladší skupině 21 výkonů navigovaných pomocí UZ byl DAP v průměru 120 731 mGy/cm2 (38 180–315 121 mGy/cm2). U sedmi výkonů bylo provedeno měření dávky osobními dozimetry. V části výkonu do zavedení vodiče do portální žíly operatér měl dávku v průměru 6 μSv (0 do 12 μSv), zatímco lékař provádějící UZ navigaci v průměru 4,4 μSv (0 do 9 μSv). Celková dávka pro operatéra byla v průměru 19,5 μSv (8–35 μSv).

Závěr: Z naměřených hodnot lze uzavřít, že počet vpichů při navigaci pomocí UZ klesl v průměru z 5,6 na 2,7, tento rozdíl se velmi blíží statistické významnosti (p = 0,052). Skiaskopický čas při výkonu klesl v průměru o 7 minut. Dávka druhého lékaře navigujícího punkci pomocí UZ je do doby katetrizace portální žíly srovnatelná s dávkou operatéra. DAP klesl po inovaci přístroje a na novém přístroji a dále ještě více klesl i u výkonů prováděných s navigací punkce pomocí UZ.

Klíčová slova: portální hypertenze, TIPS, navigace punkce, radiační dávka.

Přijato: 20. únor 2025; Zveřejněno: 6. červen 2025  Zobrazit citaci