Ces radiol. 2010, 64(1):20-27

Kontrastní ultrazvukové vyšetření periferních lymfatických uzlin - radiologicko-patologická korelacePůvodní práce

Radka Jakubcová¹, Mojmír Moulis², David Šálek³, Jakub Foukal¹

¹ Radiologická klinika LF MU a FN, Brno

² Ústav patologie LF MU a FN, Brno

³ Interní hematoonkologická klinika FN, Brno

Cíl: Na základě korelace ultrazvukových a histologických nálezů zjistit změny ve struktuře vyšetřených benigních a maligních lymfatických uzlin, které vedly k různým typům sycení při kontrastním ultrazvukovém vyšetření.

Metoda: Od ledna 2008 do července 2009 bylo vyšetřeno 78 pacientů s periferní lymfadenopatií, kterým bylo exstirpováno celkem 82 uzlin (27 žen a 51 mužů ve věku 22-86 let). Pacienti byli vyšetřeni na ultrazvukovém přístroji Philips iU22 nativně 17MHz sondou a 9MHz sondou s intravenózní aplikací 1,5 ml kontrastní látky hexafluoridu sírového (SonoVue®, Bracco, Itálie). Podle postkontrastního sycení byly uzliny rozděleny na skupinu uzlin benigních a maligních. Vyšetřené uzliny byly exstirpovány a histologicky vyšetřeny. Ultrazvukové a histologické nálezy byly korelovány.

Výsledky: Celková přesnost metody CEUS byla 92,7 %. Celkem 76 uzlin (92,7 %) bylo správně zhodnoceno ve smyslu jejich benigního nebo maligního postižení. Pět histologicky benigních uzlin (6,1 %) bylo chybně označeno za maligní. Jedna uzlina maligní byla dle CEUS chybně označena za benigní. Ve skupině maligních lymfadenopatií bylo možné ve většině případů rozlišit mezi metastázou a lymfoproliferací.

Závěr: Různé procesy probíhající v uzlině se odráží i v makroskopickém obraze uzliny při kontrastním ultrazvukovém vyšetření. Podle typu distribuce kontrastní látky v uzlině lze ve většině případů posoudit zachování či naopak zánik její obvyklé struktury, a tím odlišit proces benigní od maligního.

Klíčová slova: hexafluorid sírový, kontrastní ultrazvukové vyšetření, lymfadenopatie

Přijato: 15. srpen 2009; Zveřejněno: 1. březen 2010  Zobrazit citaci