Česká radiologie - Czech Radiology

ISSN 1210-7883

Původní práce

Ces Radiol 2007;61(2): 162 -166

Perkutánní mechanická fragmentace embolů varteriapulmonaus

Percutaneous mechanical fragmentation of emboli in the pulmonary artery

Antonín Krajina¹, Miroslav Lojík¹, Vendelín Chovanec¹, Jan Raupach¹, Miroslav Solař², Jitka Schreiberová³, Jan Baštecký²

¹Radiologická klinika FN, Hradec Králové
²I. interní klinika FN, Hradec Králové
³Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN, Hradec Králové

SOUHRN

Krajina A, Lojík M, Chovanec V, Raupach J, Solař M, Schreiberová J, Baštecký J. Perkutánní mechanická fragmentace embolů v arteria pulmonalis

Cíl. Retrospektivní analýza použití mechanické fragmentace a rozptýlení embolu při masivní plicní embolii ke zlepšení plicní hemodynamiky.

Metoda. Do studie bylo zahrnuto 5 nemocných (4 ženy a 1 muž) průměrného věku 67 roků (52 - 80 let) s masivní plicní embolii, z toho 3 nemocní byli po rozsáhlém chirurgickém výkonu týž den, eventuálně 2. a 10. den: jedna nemocná po druhostranné pneumonektomii pro karcinom plic, další po nefrektomii s extirpací smíšeného trombu z dolní duté žíly a další po totální endoprotéze kyčelního kloubu. U všech 5 nemocných byla po embolizační příhodě nutná resuscitace a došlo k rozvoji kardiogenního šoku. Nemocní byli intubováni, řízené ventilováni a s inotropní podporou oběhu katecholaminy urgentně přemístěni na katetrizační sál. Do plicnice byl zaveden 9F flexibilní sheath a katétr tvaru pigtail 7-8F a provedeny pokusy o fragmentaci embolů ruční rotací katétru. Ve 3 případech bylo podáno 19 až 40 mg tkáňového plazminového aktivátoru ve snaze zvrátit nepříznivý vývoj.

Výsledky. Dva nemocní (40 %) přežili, byli dále léčeni a propuštěni do domácího ošetření. Tři nemocní (60%) zemřeli v důsledku nezvratného kardiogenního šoku (z toho 2 během výkonu).

Závěr. Včasná diagnóza plicní embolie nebo důvodné podezření na ni na základě klinických příznaků a okamžitá katetrizace plicnice s fragmentací embolů může u omezeného počtu nemocných se zástavou oběhu vést ke zvýšení průtoku krve plicním řečištěm a k záchraně života.

Klíčová slova: intervenční radiologie, plicní embolie, srdeční zástava, šok.

SUMMARY

Krajina A, Lojík M, Chovanec V, Raupach J, Solař M, Schreiberová J, Baštecký J. Percutaneous mechanical fragmentation of emboli in the pulmonary artery

Aim. Mechanical fragmentation of pulmonary emboli was used to improve pulmonary perfusion after massive pulmonary embolization.

Method. Our retrospective study included 5 patients (4 women, 1 man) of mean age 67 years (range 52 - 80 years) with massive pulmonary embolization. Three of these patients underwent extensive surgery on the same day, resp. 2 and 10 days before: pneumonectomy for carcinoma, nephrectomy for renal cell carcinoma with extirpation of a mixed thrombus from the inferior vena cava and reoperation for total hip replacement. Cardiopulmonary resuscitation was required in all of them, all patients developed cardiogenic shock. The patients were intubated, artificially ventilated and immediately transferred with inotropic support to the catheterization room. Flexible sheath (9F) was placed in the pulmonary artery. Fragmentation of pulmonary emboli was performed using manual rotation of the catheters. There were 19 to 40 mg of recombinant tissue plas-minogen activator given locally in 3 cases to accelerate unsuccessful recanalization.

Results. Two patients (40 %) survived, underwent further therapy and were discharged home. Three patients (60 %) died due to irreversible cardiogenic shock (two of them during the procedure).

Conclusion. Early diagnosis of massive pulmonary embolism, even based only on clinical symptoms, and urgent catheterization of pulmonary artery with fragmentation of emboli can increase blood flow in the pulmonary artery and be life saving procedure in selected cases with cardiac arrest.

Key words: interventional radiology, pulmonary embolism, cardiac arrest, shock.

Celá stať v dokumentu PDF

Zpět