Česká radiologie - Czech Radiology

SOUHRN

Vymazal J, Šroubek J, Vondráčková D, Kalina M. Nitrolební žilní trombózy: diagnostické možnosti a klinické korelace

Cíl. Poukázat na problematiku trombóz mozkového žilního řečiště, zvláště nit-rolebních splavů, která díky své relativní vzácnosti, variabilní klinické symptomatologii i díky nutnosti užití speciálních MR technik, bývá opomíjena či pozdě diagnostikována.

Metoda. V Nemocnici Na Homolce (NNH) bylo hospitalizováno v rozmezí 2005-2006 11 pacientů s nitrolební žilní trombózou (NŽT), což odpovídá statistice pro specializované centrum. Všichni pacienti absolvovali nejméně jedno MR vyšetření. Byly použity techniky 3D TOF, PC a standardní MR zobrazení nativní i postkontrastní. Podrobná anamnéza zahrnovala údaje o hormonální antikoncepci (HA), rodinnou anamnézu (RA) s trombózami před 40 rokem věku a obecně trombofilní stavy. Bylo provedeno podrobné biochemické a genetické vyšetření na přítomnost latentních trombofilních faktorů a mutací.

Výsledky a závěr. Soubor činí 10 žen a 1 muž. Osm žen užívalo HA, průměrný věk byl 33 let, rozmezí 19-50 let. Jeden pacient absolvoval operaci 14 dnů před vznikem trombózy, 3x byl v RA údaj o časné trombóze. Srážlivý faktor VIII byl zvýšen 6x, 8 pacientů bylo heterozygotů pro trombofilní mutaci MTHFR. Leidenská mutace nebyla prokázána. Klinicky dominovala cefalea (7x), epileptický záchvat se vyskytl 4x, hemiparéza 3x. MR prokázalo trombózu alespoň jednoho splavu u všech pacientů. Úskalí MR diagnostiky jsou časté anatomické variace splavů, imitace průtoku ?flow void" u čerstvé trombózy zvi. na T2 vážených obrazech, imitace toku u su-bakutní trombózy (methemoglobin) na TOF angiografiích. Zde má význam užití PC angiografie. Dále pak pomalý a turbulentní tok, který imituje trombózu a parciální uzávěry splavu.

Parenchymové komplikace zahrnují edém, ischémii a červenou malacii, eventuálně jejich kombinaci. Vyskytují se i leze imitující mozkový nádor.

Klíčová slova: MR angiografie, rizikové faktory trombózy, trombóza žilních splavů.

SUMMARY

Vymazal J, Šroubek J, Vondráčková D, Kalina M. Intracranial venous thrombosis: diagnostic possibilities and clinical correlation

Aim. To discuss the topic of intracranial venous thrombosis, and in particular thrombosis of the dural sinuses. Its infrequent occurrence, variable clinical symptomatology and the need to use special MR techniques, which make diagnosis difficult and sometimes late.

Methods. Eleven patients were admitted to Na Homolce Hospital (NHH) between 2005 and 2006 with a diagnosis of intracranial venous thrombosis (IVT). This number correlates with the statistical incidence for a specialized center. All patients underwent at least one MRI scan. 3D TOF, PC and standard MR imaging (non-contrast and contrast-enhanced) were employed. The detailed clinical history included information about hormonal contraception, any family history of thrombosis before the age of 40 and thrombophilic conditions in general. Detailed biochemical and genetic examinations to detect latent thrombophilic factors and mutation were employed.

Results and conclusion. The group of patients included 10 females and one male. Eight females used hormonal contraception at the time of the thrombosis. The average age was 33 years, range 19-50 years. One patient had undergone surgery two weeks before the event. The VIII coagulation factor was elevated in six patients while eight patients were heterozygotes for the MTHFR thrombophilic mutation. Leiden mutation was not detected. Clinically, headache was the most frequent symptom (7x) followed by an epileptic seizure (4x) and hemiparesis was present in three patients. MR proved the thrombosis of at least one sinus in all cases. The pitfalls involved in the diagnostics include anatomical variations of the venous system, imitation of the flow-void sign in T2-weighted images in acute thromboses, imitation of the flow in subacute thromboses (methemoglobin) in TOF angiographies. PC angiography plays an important role in these cases. Furthermore, slow and turbulent flow may imitate a partial or complete thrombosis. Tissue complications include edema, stroke and red malatia or their combination. Some lesions may imitate brain tumors.

Key words: MR angiography, risk factors, thrombosis of dural sinuses.