Česká radiologie - Czech Radiology

SOUHRN

Novotný J, Eliáš P, Špriňar Z, Habal P, Sedlák V. Přínos kontrastního CT v detekci maligní etiologie pleurálního výpotku

Cíl. Ve své práci autoři retrospektivně analyzují soubor 137 pacientů s pleurálním výpotkem neznámé etiologie se záměrem vyhodnotit efektivitu bolusového CT vyšetření v detekci maligního charakteru efuze.

Metoda. V průběhu pěti let jsme na našem pracovišti vyšetřovali pacienty s pleurálním výpotkem neznámé etiologie podle předem stanoveného protokolu. Všechny CT skeny byly provedeny na jednom z našich dvou přístrojů (Somatom HiQ a Somatom Plus 4; Siemens, Erlangen, Německo). První přístroj sekvenční, druhý jednořadý he-likální. Vyšetření bylo nejprve provedeno v celém rozsahu hrudníku nativně a poté s bolem KL i.v. podle protokolu v závislosti na přístroji bud sekvenční, nebo spirální technikou. Do výsledného zpracování této retrospektivní studie jsme vyčlenili soubor 137 pacientů s bezpečně ověřenou diagnózou etiologie výpotku. Soubor tvořilo 82 mužů (60%) a 55 žen (40%).

Výsledky. U 82 pacientů (60 %) byla prokázána maligní povaha výpotku. Průměrný věk u maligního onemocnění byl 60,3 let a nejčastější výskyt v dekádě 61-70 let. Nadpoloviční počet (57%) představovali muži. Naše hlavní pozornost byla zaměřena na detekci pleurálních změn. Nepravidelné zesílení s nodularitami se vyskytlo u 58 pacientů, což představuje 70,7% v souboru malignit. Ve 13 případech nedošlo k opacifikaci (15,9%) a u zbývajících 11 pacientů (13,4%) jsme prokázali opacifikaci pravidelnou. Maligní výpotek byl vždy exsudát, z toho jednou - u lymfomu - byl povahy chylotoraxu, jehož denzita byla nespecifickou denzitou tekutiny. Celková senzitivita výskytu pleurálních nodularit pro diagnostiku maligní efuze dosáhla v našem souboru 70,7%, specificita 96,4%, pozitivní prediktivní hodnota 96,7% a negativní prediktivní hodnota dosáhla 68,8 %.

Závěr. V případě pleurální efuze nejasné etiologie je bolusové CT vyšetření metodou, která může významně pomoci v odlišení diferenciální diagnostiky a doplnit či zpřesnit nálezy ostatních diagnostických metod. Domníváme se, že se nám v naší studii podařilo dokázat použitelnost bolu-sového CT a oprávněnost jeho klíčového zařazení v diagnostickém algoritmu u výpotků neznámé etiologie. Výsledky představují poměrně slibné hodnoty v detekci jednotlivých skupin onemocnění pleury, přesto je však nutné CT s podáním bolu vnímat jako jednu z několika vzájemně se doplňujících metod, která má své přednosti, ale i známé nevýhody.

Klíčová slova: malignita, pleurální výpotek, výpočetní tomografie.

SUMMARY

Novotný J, Eliáš P, Špriňar Z, Habal P, Sedlák V. Contribution of contrast-enhanced CT for detection of malignant etiology of pleural effusion

Aim. The authors retrospectively analyze cohort of 137 patients presenting with pleural effusion of unknown etiology to assess the applicability of contrast-enhanced CT imaging for detection of malignant etiology.

Method. Over a period of 5 years we examined patients with pleural effusion of unknown etiology according to predesigned scanning protocol. All CT investigations were carried out on either of our two CT scanners (Somatom HiQ and Somatom Plus 4; Siemens, Erlangen, Germany). The first mentioned scanner was incremental, the second one was single helical. The examination started as a full length thorax CT without contrast injection followed by i.v. bolus enhancement according to predesigned protocol. There were 137 patients included in this study in whom the final diagnosis was confirmed, comprising 82 (60%) males and 55 (40%) females.

Results. In 82 patients (60 %) the final diagnosis of etiology of pleural effusion was malignant. The average age in malignant disease was 60.3 years and most often the malignancy occurred in the group of 61-70 years of age. More than half of malignant diagnoses was in men (57%). Our focus was on detection of pleural changes indicating malignant etiology. Irregular thickening occurred in 58 patients. This represents 70.7% of the malignant group. In 13 cases (15.9%) there was no detectable opacification and in the remaining 11 cases (13.4%) we detected regular pleural opacification.

Malignant effusion was always exudative, in one case of lymphoma the character of effusion was chylothorax. Its density was not specific. The overall sensitivity of irregular (or nodular) pleural changes for detection of malignant pleural effusion reached in our study group 70.7%, specificity was 96.4 %, positive predictive value was 96.7 % and negative predictive value was 68.8 %.

Conclusion. In cases of pleural effusion of unknown etiology the contrast-enhanced CT is a method which has the capacity to help significantly in discrimination of differential diagnoses. We assume that we were able to demonstrate the usefulness of contrast-enhanced CT in diagnostic algorithm when dealing with pleural effusion of unknown etiology. Our data show promising results of CT in this diagnostic effort however, we should always consider contrast-enhanced CT as one of complementing methods which has its limits.

Key words: malignancy, pleural effusion, computed tomography.