Česká radiologie - Czech Radiology

ABSTRAKT

Baxa J, Ferda J, Rokyta R, Baxová L, Kreuzberg B. Úloha magnetické rezonance srdce v diagnostice akutní myokarditidy

Cíl. Zhodnotit naše zkušenosti s využitím kontrastní magnetické rezonance (CMR) u pacientů s podezřením na akutní myokarditidu a jejich porovnání s  literaturou.

Materiál a metoda. V období dvou let jsme provedli CMR u 11 pacientů (4 ženy, průměrný věk 43,2 let) hospitalizovaných s podezřením na akutní myokarditidu, 7 z nich uvedlo příznaky infekční choroby v období před kardiálními obtížemi. Interval mezi začátkem subjektivních kardiálních potíží a provedením CMR byl 1-9 dní (průměr 3,5 dne).

Těmto pacientům bylo provedeno CMR standardním protokolem obsahujícím sekvence pro hodnocení kinetiky myokardu (trueFISP), dynamické perfuze myokardu (turboFLASH) a odložené sekvence (FLA- SH inversion recovery) pro hodnocení tzv. ?pozdního sycení? (late enhancement - LE). Výsledky. V 10 případech jsme nalezli okrsky LE v subperikardiální nebo intramyokardiální lokalizaci, které jsou specifické pro akutní myokarditidu. Nejčastěji byly změny nalezeny v  segmentech laterální stěny. Při perfuzním vyšetření nebyly nalezeny výpadky perfuze, naopak u čtyř pacientů byly nalezeny okrsky mírné hyperperfuze myokardu odpovídající lokalizaci LE. U všech pacientů s pozitivním nálezem akutní myokarditidy při CMR byl vyloučen akutní koronární syndrom a další klinický průběh u pacientů s pozitivním nálezem LE při CMR svědčil pro akutní myokarditidu.

Závěr. Kontrastní magnetická rezonance je důležitou součástí vyšetřovacího algoritmu u pacientů s podezřením na akutní myokarditidu. Kombinovaný protokol obsahující hodnocení časné perfuze a LE zvyšuje specificitu metody a umožňuje odlišit akutní myokarditidu od infarktu myokardu.

Klíčová slova: akutní myokarditida, magnetická rezonance, late enhancement.

ABSTRACT

Baxa J, Ferda J, Rokyta R, Baxová L, Kreuzberg B. The role of cardiovascular contrast magnetic resonance in assessment of acute myocarditis

Aim. To evaluate our experience with the use of contrast magnetic resonance (CMR) in patients suspected from acute myocarditis. Material and method. During 2006-2008 we performed CMR in 11 patients (4 female, average age 43.2 years) indicated from coronary intensive care unit, 7 underwent some infectious disease before the onset of cardiac symptoms. Interval between begin of symptoms and CMR was 1-9 days (average 3.5).

The standard protocol with sequences for assessment of kinetics (trueFISP), changes in early myocardial perfusion (turboFLA- SH) and delayed sequence (inversion recovery FLASH) to evaluate late enhancement (LE) were used. Results. The foci of LE in subepcardial and intramyocardial localization specific for acute mycarditis were found in 10 patients. Changes were distributed mainly in segments of free lateral wall of left chamber. There were no defects of early myocardial perfusion, whereas mild focal hyperperfusion was seen in 4 patients. In all patients, the acute coronary syndrome was excluded; following clinical development in patients with positive LE in CMR indicated for acute myocarditis.

Conclusion. Contrast magnetic resonance is important part of diagnostic algorithm in patients suspected from acute myocarditis. Combined protocol contained assessment of early myocardial perfusion and late enhancement improves specificity of the method and allows to differentiate between myocarditis and myocardial infarction.

Key words: acute myocarditis, magnetic resonance, late enhancement.