Česká radiologie - Czech Radiology

Česká radiologie

Původní práce


Ces Radiol 2009;63(3): 259 -265

RTG vývoj hlezenního kloubu - nové poznatky

Radiology of the ankle joint development - some new observations

Tomáš Pešl1, Petr Havránek1, Hana Melínová2, Lea Havránková2
1Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3. LF UK a FTN, Praha
2Radiodiagnostické oddělení FTN, Praha
SOUHRN

Pešl T, Havránek P, Melínová H, Havránková L. RTG vývoj hlezenního kloubu ? nové poznatky

Cíl. Studiem RTG dokumentace jsme jednak porovnávali kostní věk a vývoj hlezenního kloubu našeho souboru a souborů z literatury hodnocených před čtvrtstoletím, jednak jsme sledovali vzájemný vztah úrovně růstové ploténky distální fibuly a štěrbiny tibiotalárního kloubu.

Metoda. Hodnotili jsme randomizovaný soubor 169 rentgenových snímků hlezen dětí od narození do 16 let věku (u chlapců do 18 roku věku). Všechny RTG snímky byly provedeny pro diagnózu distorze, či kontuze hlezna, tedy bez skeletálního poranění. Žádný z vyšetřovaných neměl ani neurologické ani muskuloskeletální postižení a ani v anamnéze neměl předchozí skeletální poranění vyšetřované dolní končetiny a netrpěl osteopatií. Ve studii jsme hodnotili kostní vývoj hlezna a porovnávali své nálezy s nálezy světových studií 20 let starých. Dále jsme hodnotili vertikální pozici distální fýzy fibuly s ohledem na rovinu vedenou štěrbinou tibiotalárního kloubu.

Výsledky. V postnatálním vývoji nebyly nalezeny významnější odchylky proti RTG nálezům předchozích studií. V našem souboru se fyziologický uzávěr růstové ploténky distální tibie a fibuly objevil o dva roky dříve než u studií publikovaných před 20 lety. Oproti dřívějším studiím, sledujícím descensus distální fýzy fibuly, v našem souboru se v 50 % případů descensus nezastavil na úrovni tibiotalárního kloubu, ale pokračoval distálněji pod jeho úroveň.

Závěr. Postnatální kostní vývoj populace dětí na počátku třetího milénia se neliší od souboru pacientů ze sedmdesátých let 20. století pouze jsme oproti předchozím souborům, u našich pacientů zaznamenali rychlejší vývoj k fyziologickému uzávěru růstové ploténky jak distální tibie, tak distální fibuly. V závislosti na vzájemné poloze distální fýzy fibuly a tibiotalárního kloubu jsme zaznamenali tři RTG typy rostoucího hlezna: 1 - distální fýza fibuly leží proximálně od kloubní štěrbiny; 2 - distální fýza fibuly leží v úrovni kloubní štěrbiny; 3 - distální fýza fibuly leží distálně od kloubní štěrbiny.

Klíčová slova: dítě, fibula, hlezno, růstová ploténka, tibie.

SUMMARY

Pešl T, Havránek P, Melínová H, Havránková L. Radiology of the ankle joint development - some new observations

Aim. Plane radiographs of the growing ankle joint were investigated to compare bone age and skeletal development of our cohort with cohorts from the literature review evaluated before twenty five years. The mutual position of the distal fibular physis and the tibiotalar joint space was observed as well.

Methods. One hundred sixty nine radiographs of immature ankle joint for patients ranging from newborns to adolescents without skeletal injury were reviewed. All radiographs were performed for diagnosis of ankle sprain. No patient had neither neurological nor musculoskeletal impairment, nor previous skeletal injury of the ankle joint of the tested extremity or some kind of osteopathy. In the study we evaluated the skeletal development of the ankle and compared the results with results of the studies in the literature review, aged more than twenty years. In the second part of the study we evaluated the vertical position of the distal fibular physis with respect to the plane of the tibiotalar joint space.

Results. In the postnatal skeletal development there was no significant difference contrary to findings of the former studies. In our cohort the physiological cessation of the distal tibial and fibular physis appeared two years earlier than in the former studies, only. Compared to the former studies, dealed with the distal fibular physeal descent, we found, that in one half of cases the distal fibular descent didn?t stop in the level of the tibiolatal joint space, but continued more distally.

Conclusion. Postnatal skeletal development of the ankle joint nowadays doesn?t differ from the clinical cohorts more than twenty years ago. We found earlier physiological physeal cessation of both distal tibia and fibula. Depending on the mutual position of the distal fibular physis and the tibiotalar joint space we found three radiological types of the growing ankle joint: 1 - distal fibular physis lies above the tibiotalar joint space; 2 - distal fibular physis lies in the level of the tibiotalar joint space; 3 - distal fibular physis lies below the tibiotalar joint space.

Key words: child, fibula, ankle joint, physis, tibia.


Celá stať v dokumentu PDF

Zpět