Česká radiologie - Czech Radiology

SOUHRN

Ferda J, Mirka H, Reischig T, Hes O, Kreuzberg B. Vyšetření transplantované ledviny zobrazením tenzorů difúze

Cíl. Porovnat parametry difúze ve dření ledviny a v její koře a dále zhodnotit možnosti zobrazení tenzorů difúze (DTI) v posuzování transplantované ledviny

Metoda. Devatenáct pacientů (13 mužů a 6 žen, průměrný věk 42,2 let) podstoupilo DTI 12 hodin před provedením biopsie transplantované ledviny, studie byla schválena lokální etickou komisí. Vyšetření zahrnovalo zobrazení T2 váženou sekvencí (HASTE) k naplánování difuzního zobrazení ve 12 nonkolineárních směrech s parametry b = 500s/mm² a b = 0 s/mm². K vyhodnocení vyšetření byl použit DTI software (General Hospital Corporation, Boston, MA, USA), který umožnil hodnocení aparentního difuzního koeficientu (ADC) a  frakční anisotropie (FA) odděleně v koře a v dřeni ledviny. Hodnoty ADC a FA v  dané ledvině byly porovnány a vzájemně v souboru hodnoceny pomocí párového t-testu. Dvě podskupiny ledviny normálních dle histologie (9 ledvin) a  patologických (10 ledvin) byly testovány Wilcoxonovým-Whiteovým testem tak, aby byly nalezeny rozdíly mezi ADC, FA a dále poměry obou parametrů mezi korou a dření.

Výsledky. Signifikantní rozdíl (p < 0,001) byl nalezen v souboru všech ledvin mezi hodnotami FA ve dřeni a v koře; statisticky významný rozdíl v ADC nebyl nalezen. FA pomohl identifikovat tubuloitersticiální rejekci (p = 0,05). Signifikantní rozdíly mezi FA poměrem medulla/cortex (p < 0,001) a FA medulla (p = 0,05) byly nalezeny mezi normálními a patologickými nálezy na ledvinách. Ostatní rozdíly byly statisticky nevýznamné. Závěr. Dřeň a kůra ledviny se významně liší v hodnotách frakční anizotropie. Poměr FA mezi dření a korou je slibným parametrem k odlišení normálního od patologicky změněné transplantátu ledviny.

Klíčová slova: transplantace ledviny, magnetická rezonance, diffusion tensor imaging, rejekce.

SUMMARY

Ferda J, Mirka H, Reischig T, Hes O, Kreuzberg B. Assessment of the transplanted kidney using diffusion tensor imaging

Aim. To compare the diffusion parameters of the renal medulla and cortex and to evaluate the possibilities of the diffusion tensor imaging (DTI) in the assessment of the transplanted kidney allograft (TXK).

Method. 19 patients (13 males, 6 females, mean age 42.2 y) underwent DTI of TXK 12 hours before the biopsy after written consent; the study was approved by the local ethics committee. The imaging protocol contained a half-Fourier single shot T2 weighted sequence (HASTE) to plan 12-directional diffusion weighted sequence with b = 500 sec/mm² and b = 0 sec/mm ². A DTI software package (produced by General Hospital Corporation, Boston, MA, USA) was used for calculation of apparent diffusion coefficient (ADC) and fraction anisotropy (FA) separately in the medulla and cortex. ADC and FA of the medulla and cortex within the same kidney were compared using a  paired t-test. Two subgroups according to the biopsy finding, normal (n = 9) and pathologic (n = 10), were tested using the Wilcoxon-White test to find differences in ADC, FA, ADC medulla/ cortex ratio and FA medulla/cortex ratio.

Results. A significant difference (p < 0.001) was found in FA between the medulla and cortex, but no difference between ADC values. FA values of the medulla aided to identify TXK affected by tubulointerstitial rejection (p = 0.05). Significant differences of the FA medulla/cortex ratio of (p < 0.001) and FA of the medulla (p = 0.05) were found between tested subgroups. Other differences were statistically insignificant.

Conclusion. The medulla differs from the cortex in FA values. The FA medulla/cortex ratio is a promising parameter in the assessment of the normal or pathological allograft.

Key words: kidney transplantation, magnetic resonance imaging, diffusion tensor imaging, rejection.