Česká radiologie - Czech Radiology

ISSN 1210-7883

Osobní zprávy

Ces Radiol 2010;64(1): 10

Opustila nás prof. MUDr. Jozefa BOHUTOVÁ, DrSc.

(16. ledna 1931 - 24. ledna 2010)

Rok 2010 začal pro českou a slovenskou radiologickou komunitu nešťastně. Hned v lednu vnesla do našich srdcí smutek zpráva o úmrtí čestné členky České radiologické společnosti i České lékařské společnosti J. E. Purkyně, u nás i za hranicemi obecně oceňované ženy - radioložky, která v České republice jako první "dosáhla" na profesuru - ale také na něco ještě cennějšího: na přirozenou autoritu u všech, kdo znali ji osobně, nebo aspoň výsledky její celoživotní práce. Ztráta osobnosti je pro každý obor v něčem nenahraditelná. Opouští ji zasloužilý odborník a neopakovatelná legenda a zářný vzor statečné a houževnaté ženy, jakou Bohutová byla.

"Jola" Bohutová byla rodačka ze slovenské Žiliny a její záměr vystudovat v časných poválečných letech medicínu ji zavál na Lékařskou fakultu FVL Univerzity Karlovy v Praze. Zde našla již během studií svého životního partnera a provdala se. Usilovným studijním nasazením si přivodila vážné plicní onemocnění, které ji stálo více než rok činorodého života. Dokázala však dostudovat a odpromovat, starat se o manžela - budoucího vysokoškolského učitele, dceru i syna, kteří s její péčí vykročili po letech úspěšně na své životní dráhy odborníků. Praktickou zdravotnickou činnost zahájila na pneumologickém oddělení nemocnice v Praze-Motole. Záhy však byla okouzlena možnostmi radiologie a přešla do tohoto oboru. Zde si její mimořádné bystrosti a výkonnosti, kterou by sotva kdo byl hledal v tak subtilně vyhlížející lékařce, všiml prof. Věšín, který ji po svém přechodu k vedení katedry radiodiagnostiky ILF v Praze na Bulovce zlákal na místo asistentky katedry. Byl to výrazný zisk pro FNB i postgraduální východu. Bohutová využila rostoucí znalosti ve všech úsecích radiologie k přednostní orientaci na neuroradiologii, angiologii a ORL. Záhy vzbudila pozornost svou manuální zručností i odvahou, s níž se průkopnicky pustila do riskantních intervenčních zákroků na cévách, jícnu a jiných orgánech, zhusta s onkologickým zaměřením. Absolvovala delší studijní pobyt u čelního neuroradiologa prof. Waskenheima ve Strasbourgu, přednášela a publikovala u nás i v zahraničí.

To však bylo sice v období totality obecně vysoce hodnoceno, ale jí nepřinášelo dlouhou dobu zasloužený akademický postup. Teprve v osmdesátých letech 20. století se jí otevřela po úspěšné obhajobě doktorské disertace cesta k akademickému postupu - docentuře a profesuře. Zesnulá má zásadní zásluhu o založení České neuroradiologické společnosti - ale to byla už počátkem let devadesátých ustavena vedoucí radiologické katedry IPVZ a pokračovala ve vytváření jejího dělného prostředí až do kritického náporu vážného onemocnění, které ji v roce 2007 donutilo vzdát se těchto aktivit a nemilosrdně ji skosilo v posledním roce života před dosažením osmdesátky.

Početné řady pacientů, spolupracovníků, školenců i atestantů vždy obdivovaly její intelekt, znalosti, neokázalost vystupování a takt. U malé skupinky z nás, která poněkud nahlédla do dalších životních příkoří, která musela překonávat (život byl k ní často nemilosrdný), aniž dala v práci znát, s čím musí zápolit, znásobovala ještě více svůj obdiv k ní.

Profesorka Bohutová se významně zasloužila o náš obor a patří k jeho významným budovatelům.

prof. MUDr. Jaromír Kolář, DrSc.

Celá stať v dokumentu PDF

Zpět