Ces Radiol 2010;64(1): 11 -19
Bohatá Š, Pavlík T, Chlumská D, Válek V. Přínos kontrastního ultrazvukového vyšetření v diferenciální diagnostice ložiskových procesů jater
Cíl. Retrospektivní studie srovnává výtěžnost CEUS, CT a MR. Cílem práce bylo stanovit přesnost (úspěšnost) jednotlivých zobrazovacích metod vzhledem k histologickému ověření a zjistit, nakolik jsou jednotlivé metody schopny rozlišit mezi benigním a maligním ložiskem obecně, navrhnout optimální diagnostický algoritmus.
Metoda. Retrospektivní hodnocení souboru 62 pacientů mezi roky 2005-2009, kterým byla diagnóza histologický ověřena. US vyšetření byla prováděna na přístroji ATL HDI 5000 režimem pulzní inverze, na IU 22 Phillips režimy pulzní inverze a pulzní modulace. CT na Siemens Somatom plus či Phillips Brilliance 64, v minimálně ve dvou dynamických postkontrastních fázích, MR vyšetření na Phillips Achieva 1,5T, s použitím hepato-specifických kontrastních látek a dynamického postkontrastního čtyřfázového vyšetření. Kromě procentuálního vyjádření přesnosti jednotlivých metod vzhledem k histologickému ověření byly metody hodnoceny také stran senzitivity, specificity, pozitivní a negativní prediktivní hodnoty vzhledem k jejich schopnosti identifikovat maligní ložisko.
Výsledky. V přesnosti metody shodnout se s histologickým vyšetřením MR dosahovala shody v 85,7%, CEUS v 82%, CT v 62%. Ve schopnosti identifikovat v játrech maligní ložisko: MR senzitivita 93,8% a specificita 100%, CEUS 91,4% a 92,3% a CT 77,8% a 88,5%. Pozitivní prediktivní hodnoty (PPV): MR100%, CEUS 94% a CT 90%. Negativní (NPV): MR 92 %, CEUS 90 % a CT 74%.
Závěr. Hodnoty senzitivity, specificity a úspěšnosti metody kontrastního ultrazvukového vyšetření naměřené na našem souboru korelují s hodnotami uváděnými v literatuře a potvrzují, že tato metoda má své významné místo v diagnostickém algoritmu ložiskových lézí jater.
Klíčová slova: diagnóza, diferenciální, játra, mikrobubliny, ultrazvuk.
Bohatá Š, Pavlík T, Chlumská D, Válek V. Contribution of the contrast enhanced ultrasound in the differential diagnosis of the focal liver lesions
Aim. Co compare retrospectively study of different imaging modalities (CEUS, CT, MR) and to determine the hit rate of these modalities with regard to histological diagnose and with respect to distinguish between benign and malignant lesion in general, the proposal of optimal diagnostic algorithm of focal liver lesions.
Method. Retrospective evaluation of th group of 62 patients examined from 2005 to 2009 with histological evaluation. US examinations were done on ATL HDI 5000 and IU 22 Phillips. CT examinations on Siemens Somatom plus or Phillips Brilliance (64), using dynamic postcontrast examination. MR on Phillips Achieva 1.5 T, using hepatospecific contrast agents and dynamic postcontrast examination in 4 phases.
Beyond the hit rate of the modalities with regard to histological diagnose also the sensitivity, specificity, positive predictive values and negative predictive values to distiguish malignant lesion from benign were evaluated. Results. Concerning the histological diagnose, MR has the hit rate of 85.7%, CEUS - 82%, CT - 62%. For differentiation between malignant and benign lesion MR sensitivity was 93,8% and specificity 100%, CEUS 91.4% and 92.3% , CT 77.8% and 88.5%. PPV were 100%, 94% and 90% and NPV 92%, 90% and 74% for MR, CEUS and CT respectively.
Conclusion. Our sensitivity, specificity, PPV, NPV and hit rates well correlate with those described in literature, confiming that CEUS is meaningful diagnostic tool in the diagnostic algortithm of focal liver lesions.
Key words: diagnosis, differential, liver, microbubbles, ultrasonography