Česká radiologie - Czech Radiology

SOUHRN

Raupach J, Lojík M, Vojáček J, Ferko A, Krajina A, Harrer J, Tuna M, Chovanec V, Malý R, Ryška P, Renc O, Hoffmann P. Endovaskulární léčba onemocnění sestupné hrudní aorty a aortálního oblouku - desetileté zkušenosti našeho centra

Cíl. Retrospektivní analýza efektivity a bezpečnosti endovaskulární léčby onemocnění sestupné hrudní aorty a distálního aortálního oblouku pomocí hrudních stentgraftů.

Metoda. V období od května 1999 do prosince 2010 jsme na našem pracovišti léčili celkem 58 pacientů (44 mužů, 14 žen, průměrný věk 59,5 let). Jednalo se o degenerativní výduť (n = 5), krvácející degenerativní výduť (n = 2), aortální vřed (n = 6), infekční výduť (n = 4), disekci aorty typu B (n = 19), traumatické poranění aorty (n = 22). Pro krátkou proximální kotvící zónu jsme u tří pacientů provedli hybridní výkon s chirurgickým přešitím odstupů supraaortálních tepen a následným zavedením stentgraftů. Celkem jsme u 58 nemocných zavedli 74 hrudních stentgraftů (průměrně 1,3 stentgraftu/pacienta). Předoperační diagnostika a pooperační sledování byly prováděny pomocí CT angiografie. Interval sledování byl 1-135 měsíců, průměrně 44,3 měsíce.

Výsledky. Technická úspěšnost v našem souboru byla 98, 5%, třicetidenní mortalita 9,3% a jednoroční mortalita 12,9%. Celková mortalita našeho souboru ve sledovaném období 24,1 %.

Mortalita v příčinné souvislosti s léčbou či s aortálním onemocněním byla 7, 4%. V jednom případě vznikla po léčbě trvalá paraplegie a u jednoho nemocného cévní mozková příhoda. U šesti pacientů byla ve druhé době provedena endovaskulární reintervence se zavedením dalšího stentgraftu (proximální extenze 2x, distální extenze 4x). Ze skupiny 21 nemocných s překrytím odstupu levé podklíčkové tepny (LSA) se ve dvou případech rozvinuly klaudikační obtíže levé horní končetiny, které byly 1x řešeny chirurgickou revaskularizací, 1 x konzervativně.

Závěr. Endovaskulární léčba onemocnění sestupné hrudní aorty se stala v našem centru léčbou první volby. Plánované překrytí odstupu LSA ke zlepšení proximální stabilizace při obtížných anatomických podmínkách přináší akceptovatelné riziko ischémie levé horní končetiny. Hybridní výkony umožňují další rozšíření endovaskulární léčby na postižení aortálního oblouku.

Klíčová slova: hrudní aorta, aneuryzma, disekce, aortální trauma, aortální vřed, endovaskulární léčba, stentgraft, komplikace.

SUMMARY

Raupach J, Lojík M, Vojáček J, Ferko A, Krajina A, Harrer J, Tuna M , Chovanec V, Malý R, Ryška P , Renc O, Hoffmann P. Endovascular treatment of descending thoracic aorta and aortic arch diseases - a 10-year experience

Aim. Retrospective analysis of efficacy and safety of endovascular treatment of diseases of the descending thoracic aorta and distal aortic arch with thoracic stentgraft.

Method. From May 1999 to December 2010 we treated 58 patients (44 men, 14 women, mean age 59.5 years). These were degenerative aneurysms (n = 5), bleeding degenerative aneurysms (n = 2), aortic ulcers (n = 6), mycotic aneurysms (n = 4), type B aortic dissections (n = 19), traumatic aortic injuries (n = 22). For a short proximal anchoring zone in 3 patients we used a  hybrid approach with surgical rerouting technique and then stent-grafting. A  total of 58 patients, we introduced 74 stentgrafts (on average 1.3 of the stent graft / patient). Pre-operative diagnosis and postoperative monitoring was performed using CT angiography. Follow-up interval was 1-135 months, mean 44.3 months.

Results. Technical success was 98.5% in our group, 30 day mortality was 9.3%, 1-year mortality was 12.9% and overall mortality was 24.1%. Mortality in causal relationship to treatment of aortic disease was 7.4%. Permanent stroke occurred after the treatment in one patient and in one patient developed lower leg paraparesis. Six patients were treated in second period by reintervention with additional stent-graft implantation (2 proximal, 4 distal extensions). In a group of 21 patients with coverage of the left sub-clavian artery (LSA) in two cases developed claudication of the left upper extremity, once resolved spontaneously and one was solved by the surgery revascularization.

Conclusion. Endovascular treatment of descending thoracic aortic diseases has become first choice in our center. Inten-tional coverage of the LSA in short and angulated landing zone to improve proximal stabilization of stent-graft and provides an acceptable risk of ischemia of the left upper extremity. Hybrid procedures allow further expansion of endovascular treatment of the aortic arch involvement.

Key words: thoracic aorta, aneurysm, dissection, aortic trauma, aortic ulcer, endovascular aortic repair, stent-graft, complications.