Česká radiologie - Czech Radiology

Česká radiologie

Nekrolog

Ces Radiol 2015;69(2): 154 -155

JIŘÍ J. VÍTEK

29. března 1935 Praha - 19. prosince 2014 New York

Během své profesionální kariéry jsem měl možnost se seznámit s několika výjimečnými lékaři. Jedním z nich byl nepochybně Jirka Vítek. Jako mladý lékař, aspirant jsem se s tímto českým jménem seznámil v publikacích z  neuroradiologie, jejichž kopie jsme si ještě před rokem 1989 obstarávali zasíláním korespondenčních lístků na adresy z Current Contents (1). Poprvé jsme se setkali při jeho přednášce o embolizacích mozkových zkratů v Praze na Neurologické klinice ve Všeobecné fakultní nemocnici v červnu v roce 1990. Protože jsem vedl aktivní diskusi, o přestávce mi věnoval igelitku s  mikrokatétry Tracker 18 a hydrofilními vodiči Terumo. Tehdy jsem si ještě nebyl vědom, že tento mikrokatétr a hydrofilní technologie povrchu katétrů a  vodičů usnadní katetrizaci revoluční měrou. Od té doby jsme si začali dopisovat a já jsem s ním konzultoval své první pacienty s mozkovými aneurysmaty v té době léčené odpoutatelnými balónky.

Prof MUDr. Jiří Vítek, CSc. se narodil 29. března 1935. Jeho otec byl známý pražský profesor neurologie, nejstarší žák prof. Kamila Hennera, autor učebnice Obecná neurologie vydané poprvé v roce 1947 (2) a zakladatel sanatoria pro nervové choroby ve Vráži u Písku. Starší sestra dr. Eva V. Dubov-ská se stala v emigraci prezidentkou Americké společnosti pro nukleární medicínu. Jiří Vítek vystudoval Lékařskou fakultu v Praze a navázal na studium kandidátskou prací Angiografie zevní krkavice pod vedením prof. Jana Jirouta a  doc. Václava Kvíčaly V roce 1962 byl vyslán v rámci mezinárodní podpory socialistických režimů na 2 roky do Chile a pak i na Kubu. Jeho dalším jazykem se stala španělština. V prosinci 1968 emigroval do Spojených států amerických. Zde v univerzitní nemocnici státu Alabama v Birminghamu se stal docentem, vedoucím oddělená neuroradiologie a posléze i profesorem neurologie, neurochirurgie a radiologie (3). Mezi jeho blízké spolupracovníky patřili jak radiologové prof Frederick S. Keller, tak i invazivní kardiolog prof Gary Roubin. Kromě publikací o epistaxi (4) psal o perkutánních transluminálních angioplastikách a spolu s týmem vedeným Gary Roubinem se stal průkopníkem karotických angioplastik, k jejichž rozkvětu došlo zavedením filtračního protekčního zařízení. Jiří Vítek navrhl pro bezpečnější katetrizaci karotických tepen ka-tétr po něm pojmenovaný, který je používán na celém světě a vyráběn firmou Cook (VTK, Cook, Bloomington, IN, USA) (5-7). V roce 1995 byl pozván Gary Roubinem ke spolupráci do Newyorské nemocnice na Lennox Hills, kde pracoval na velkém kardiovaskulárním oddělení se šesti katetrizační-mi sály. Po dobu jeho působnosti zde se zvýšila jeho odborná podpora českých intervenčních radiologů a angiologů umožněním stáží, ale také jeho častá účast na odborných seminářích a kongresech v České republice (8) a zemích východní Evropy. Jiří Vítek byl členem mnoha evropských společností včetně prestižní The Grůntzig International Society a obdržel řadu ocenění od národních neurologických a  radiologických společností včetně českých a slovenských.

Jirka Víteknás mnohokrát navštívil a za posledních 25 let jsme se měli možnost spřátelit. V jeho profesní rovině jsem si všiml, že vždy chtěl, aby neurointervence byly prováděny dle zaběhaných pravidel a protokolů. Když sledoval katetrizační výkony na našem pracovišti, tak si vždy neodpustil poznámku typu ?zase tam strká katétr bez vodiče" nebo ?tahle centrace je hrozná". Vždy chtěl brilantní techniku katetrizace učit a šířit, zvláště do zemí východní Evropy. Já osobně jsem prošel takovým přeškolením během mého fellowshipu v Dotterově institutu v Oregonu, kde tehdy mezi mými učiteli byl Fred Keller, Vítkův bývalý spolupracovník z Alabamy Často na něj vzpomínal.

Jirkův vztah k zemím východní Evropy byl jednak podmíněn jeho znalostí ruštiny a dále jeho maminka pocházela ze židovské lotyšské rodiny, hlavně však vysoce oceňoval přátelskou východní atmosféru a srdečné přijetí na katetrizačních laboratořích v těchto zemích. Přestože byl na vědeckých setkáních uznávanou celebritou v neuroradiologii, nikdy se nechoval povýšeně a díky tomu měl hodně skutečných přátel.

Jeho názor na současnou společnost byl velmi kritický, a to na jak na politická prohlášení, tak i mezilidské vztahy. Toto "uvádění věcí na pravou míru" se u něj projevilo i ve článcích vědeckých (9) či z historie medicíny (10).

Jestli existuje nebe pro intervenční neuroradiology, tak jsem si jist, že se odtamtud na nás Jirka usmívá.

"Lidstvo volá po pravdě, ale miluje sen; hledá kost a kámen skutečnosti, ale zbožňuje oblaka vidin."

Eduard Bass: Lidé z maringotek, Lidové noviny 1942

Literatura

prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc., EBIR
Radiologická klinika FN, Hradec Králové

Celá stať v dokumentu PDF

Zpět