Česká radiologie - Czech Radiology

Česká radiologie

Původní práce

Ces Radiol 2020;74(1): 62 -67

Intraoperační magnetická rezonance v konvenční vyšetřovně při endonazálních resekcích adenomů hypofýzy

Intraoperative magnetic resonance imaging in a traditional imaging suite during endonasal pituitary adenoma resection

Petr Vacek1, Radek Tupý2, Vladan Hrabě3, Jan Mraček1, Ondřej Sebera3, Vladimír Přibáň1
1 Neurochirurgická klinika LF UK a FN, Plzeň
2 Klinika zobrazovacích metod LF UK a FN, Plzeň
3 Otorinolaryngologická klinika LF UK a FN, Plzeň
Hlavní stanovisko práce

Cílem sdělení bylo zhodnotit bezpečnost a přínos provádění intraoperační magnetické rezonance v konvenční vyšetřovně při endonazálních resekcích adenomů hypofýzy.

SOUHRN

Vacek P., Tupý R., Hrabě V., Mraček J., Sebera 0., Přibáň V. Intraoperační magnetická rezonance v konvenční vyšetřovně při endonazálních resekcích adenomů hypofýzy

Cíl: Ačkoliv použití endoskopu při transsfe-noidálním přístupu kadenomům hypofýzy výrazně vylepšilo přehled v operačním poli, stále nejsme schopni dokonale vizualizovat supraselámía paraselární prostory. Formou retrospektivní studie prezentujeme naše zkušenosti s prováděním intraoperační magnetické rezonance v konvenční vyšetřovně při endoskopických endonazálních resekcích adenomů hypofýzy.

Soubora metodika: Od března 2008 do února 2013 jsme na našem pracovišti operovali endoskopicky endonazálně celkem 50 pacientů s adenomem hypofýzy. První skupinu 25 pacientů bez a druhou skupinu rovněž 25 pacientů již s  využitím intraoperačního vyšetření magnetickou rezonancí v konvenční vyšetřovně. Hodnotili jsme nejen četnost radikálních resekcív obou skupinách, ale i prodloužení výkonu ve druhé skupině, vývoj očních a endokrinologických příznaků v obou skupinách a samozřejmě výskyt komplikací.

Výsledky: Intraoperační vyšetření magnetickou rezonancí bylo úspěšně provedeno u všech pacientů z druhé skupiny bez komplikací spojených s transportem pacienta nebo provedením vyšetření. Průměrná délka výkonu se prodloužila z 205 na 238 minut (hraničně statisticky nevýznamné). Radikální resekci adenomu jsme dosáhli u sedmi pacientů (28 %) z první skupiny a u 16 pacientů (64 %) z druhé skupiny (statisticky významný rozdíl). Mezi oběma skupinami jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly ve výskytu diabetů insipidu, ve zlepšení perimetru po operaci ani ve výskytu intraoperační a pooperační likvorey.

Závěry: Studie potvrdila přínos intraoperační magnetické rezonance ke zvýšení rozsahu resekce adenomů hypofýzy při endonazálním přístupu bez zvýšení počtu pooperačních komplikací. Navíc ukázala, že při příznivé stavební konfiguraci je provádění tohoto vyšetření u endonazálních výkonů bezpečné i v konvenční vyšetřovně.

Klíčová slova: adenom hypofýzy, intraoperační magnetická rezonance, endonazální endoskopická chirurgie, radikální resekce

Major statement

The study aimed to evaluate the safety and benefit of the performance of intraoperative magnetic resonance imaging in a traditional imaging suite during endonasal pituitary adenoma resection.

SUMMARY

Vacek P., Tupý R., Hrabě V., Mraček J., Sebera O., Přibáň V. Intraoperative magnetic resonance imaging in a traditional imaging suite during endonasal pituitary adenoma resection

Aim: Although the usage of an endoscope during the transsphenoidal approach to pituitary adenomas significantly extended the surgeon´s field of view, we are still not able to visualize suprasellarand parasellar spaces. We are presenting our experience with intraoperative magnetic resonance imaging in traditional MRI suite during endoscopic endonasal pituitary adenoma resection in a form of a retrospective study.

Methods: From March 2008 to February 2013 we performed endoscopic endonasal pituitary adenoma resection on 50 patients at our department. Surgical outcomes were compared between the first 25 patients (no iMRI) and the second 25 patients with whom iMRI was used. We evaluated not only the number of total resections in both groups, but also the prolongation of the time of the surgery in the second group. We also evaluated the progression of ophthalmic and endocrinological symptoms in both groups and the rate of complications.

Results: Intraoperative magnetic resonance imaging was successfully performed on all of the patients within the second group without any complications connected with the transport of the patient orthe execution of the procedure. The average length of the surgery was prolonged from 205 to 238 minutes (marginally statistically insignificant). We achieved total adenoma resection in seven cases (28%) in the first group and in 16 cases (64%) in the second group (statistically significant difference). Within both of the groups, we did not detect any statistically significant differences in diabetes insipidus occurrence, in postoperative visualfield improvement, and not even in intraoperative and postoperative cerebrospinal fluid leak.

Conclusion: The possibility of monitoring the extent of the pituitary adenoma resection during endonasal approach with an intraoperative magnetic resonance imaging significantly improves the results of the surgery. In case of favourable building layout, performing this procedure in traditional MRI suite is safe.

Key words: pituitary adenoma, intraoperative magnetic resonance imaging, endonasal endoscopic surgery, total resection

Celá stať v dokumentu PDF

Zpět