Ces Radiol 2021;75(2): 141 -147
Cílem práce je posoudit přínosy sonograficky navigované vakuové exstirpace benigních a rizikových lézí prsu, zhodnotit technickou proveditelnost výkonu, komplikace po exstirpaci a estetický výsledek s časovým odstupem.
Veverková L, Lowová Ľ, Šišola I. Sonograficky navigovaná vakuová exstirpace benigních a rizikových lézí prsu
Cíl: Cílem práce je zhodnotit přínos vakuové exstirpace benigních a rizikových lézí prsu, porovnat tento typ výkonu s otevřenou chirurgickou excizí, vyhodnotit možné komplikace a také přetrvávající změny po výkonu v místě exstirpace s časovým odstupem při kontrolním vyšetření.
Metodika: Od ledna 2019 do března 2021 bylo na našem pracovišti provedeno celkem 96 vakuových biopsií či exstirpací prsních lézí, přičemž 27 z nich bylo navigováno sonograficky. V této studii byly zhodnoceny definitivní histologické výsledky výkonů pod sonografickou navigací a byl vyhodnocen výskyt komplikací po těchto výkonech, jak bezprostředně po něm, tak s odstupem za 2-6 měsíců po výkonu. Srovnání vakuové exstirpace a chirurgické exstirpace bylo vyhodnoceno na základě údajů z literatury.
Výsledky: Z celkového počtu sonograficky navigovaných exstirpací byl tento výkon u sedmi pacientek indikován jako primární typ biopsie, v případě zbylých dvaceti pacientek byla indikovaná vakuová exstirpace po předchozí core-cut biopsii. V těchto 20 případech šlo buď o pacientky z jiného pracoviště indi- kované k exstirpaci rizikové tzv. B3 léze, nebo šlo o pacientky se symptomatickými fibroadenomy. U dvou pacientek byl nalezen invazivní karcinom a jedna z nich podstoupila následnou chirurgickou resekci okrajů místa exstirpace a biopsii sentinelové uzliny. U ostatních 25 pacientek nebyla nutná další chirurgická resekce. Větší hematomy po výkonu se vyskytly u dvou pacientek z celkového počtu provedených výkonů.
Závěr: Vakuová exstirpace je plnohodnotnou náhradou chirurgické exstirpace, přičemž vzhledem k rychlosti provedení, technické nenáročnosti výkonu a malému počtu komplikací, by v případě symptomatických benigních a některých rizikových lézí prsu měla být preferovaná.
Klíčová slova: TIPS, jaterní encefalopatie, portální hypertenze, stentgraft
TIPS reduction using stentgraft is an effective and simple method of refractory hepatic encephalopathy.
Krajina A, Hůlek P, Lojík M, Chovanec V, Raupach J, Renc O, Fejfar T, Šembera Š. Endovascular therapy of post TIPS hepatic encephalopathy using reducing stentgrafts - case report
Aim: A retrospective analysis of four cases of postTIPS hepatic encephalopathy treated by using hourglass shaped balloon expandable stentgraft implantation.
Methods: Four patients (3 men, and 1 woman of age of 50-76 years, median 63.5 years) were referred to TIPS reduction for their refractory hepatic encephalopathy. The TIPS procedures were performed for uncontrolled upper gastrointestinal bleeding (gastric varices and severe portal gastropathy) 2-48 months (median 4 months) before TIPS reduction procedure. In all patients hourglass shape balloon expandable stentgrafts were implanted from jugular approach under local anesthesia.
Results: Portosystemic gradient increased immediately after reducing stentgraft implantation from mean 7 mmHg to 18 mmHg. There was no technical complication during procedures. One patient underwent liver transplantation one year after TIPS reduction, the remaining three survived 3 years, 15, and 9 months after TIPS reduction. There was no rebleeding observed in all patients during follow up in spite of subsequent occlusion of all reduced TIPS.
Conclusion: There were alleviating of hepatic encephalopathy in all treated patients. TIPS reduction using stentgraft is an effective and simple method of treatment of refractory hepatic encephalopathy.
Key words: TIPS, hepatic encephalopathy, portal hypertension, stentgraft