Česká radiologie - Czech Radiology
- AKTUÁLNÍ ČÍSLO
- VYDANÁ ČÍSLA
- VYHLEDÁVÁNÍ
- PERIODIKUM
- REDAKČNÍ RADA
- PŘEDPLATNÉ
- INZERCE
- POKYNY
PRO AUTORY - INSTRUCTIONS
FOR AUTHORS
ISSN 1210-7883
Původní práce
Ces Radiol 2021;75(2): 148 -153
Transjugulární intrahepatální portosystémová spojka u pacientů po transplantaci jater
Transjugular intrahepatic portosystemic shunt in patients after liver transplantation
Jan Mašek1, Tomáš Fejfar2, Soňa Fraňková3, Libuše Husová4, Ondřej Renc 1, Vendelín Chovanec1, Antonín Krajina1, Jan Raupach1
1 Radiologická klinika LF UK a FN, Hradec Králové
2 II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN, Hradec Králové
3 Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Praha
4 Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno
Hlavní stanovisko práce
Cílem práce je retrospektivní zhodnocení úspěšnosti provedení TIPS a klinického efektu u šesti pacientů po transplantaci jater s rekurencí portální hypertenze.
SOUHRN
Mašek J, Fejfar T, Fraňková S, Husová L, Renc O, Chovanec V, Krajina A, Raupach J. Transjugulární intrahepatální portosystémová spojka u pacientů po transplantaci jater
Cíl: Transjugulární intrahepatální portosystémová spojka se využívá k léčbě komplikací klinicky významné portální hypertenze, která se může vyvinout i u pacientů po transplantaci jater. Práce hodnotí výsledky léčby u šesti pacientů, kteří podstoupili TIPS mezi lety 2007 a 2018.
Metodika: TIPS byl vytvořen u šesti pacientů (čtyři muži a dvě ženy ve věkovém rozmezí 36-62 let) mezi lety 2007 a 2018, kteří dříve podstoupili transplantaci jater (pět pro jaterní cirhózu, jeden pro Buddův-Chiariho syndrom). Transplantace byla u pacientů provedena ve 4/6 případů s piggyback cévní anastomózou. Rozvoj portální hypertenze v graftu byl způsoben v 50 % rekurencí původního onemocnění a v 50 % sinusoidálním obstrukčním syndromem. TIPS byl vytvořen v mediánu 30 měsíců po transplantaci, ve všech případech standardní technikou. Indikace byly ve čtyřech případech refrakterní ascites, ve dvou varikózní krvácení.
Výsledky: U všech nemocných bylo dosaženo signifikantního poklesu portosystémového gradientu po provedení TIPS. Akutní komplikace se vyskytla u jednoho pacienta. Jeden nemocný zemřel časně po výkonu. U dalších pěti pacientů došlo k regresi symptomů PH. Pozdní komplikace vznikla u dvou pacientů. V jednom případě proběhla retransplantace jater 5 let od provedení TIPS. Medián doby funkčnosti TIPS byl 55 měsíců.
Závěr: TIPS je u pacientů po transplantaci jater indikován raritně, je ale technicky možný. Příznivý efekt léčby TIPS byl zaznamenám zejména u pacientů se sinusoidálním obstrukčním syndromem, indikovaných pro refrakterní ascites.
Klíčová slova: játra, TIPS, transplantace, portální hypertenze
Major statement
The objective is to retrospectively assess technical success rate and efficacy of the TIPS in 6 patients after liver transplantation and portal hypertension recurrence.
SUMMARY
Mašek J, Fejfar T, Fraňková S, Husová L, Renc O, Chovanec V, Krajina A, Raupach J. Transjugular intrahepatic portosystemic shunt in patients after liver transplantation
Aim: Transjugular intrahepatic portosystemic shunt is used to treat complications of clinically significant portal hypertension which can also develop in patients after liver transplantation. The study examines the results of treatment in 6 patients who underwent TIPS between 2007 and 2018.
Methods: TIPS was inserted in 6 patients (4 males, 2 females, aged 36 to 62 years) in the period between 2007 a 2018. All patients had previously undergone liver transplantation (5 for liver cirrhosis, 1 for Budd-Chiari syndrome). The piggyback caval reconstruction technique was used in 4/6 cases during transplantation. Causes of the development of portal hypertension in transplant recipients were recurrence of previous liver disease in 50% and sinusoidal obstruction syndrome in 50% of cases. TIPS was inserted in the median of 30 months after transplantation, standard technique was used in all cases. Indications were refractory ascites in 4 cases and variceal bleeding in 2 cases.
Results: Significant reduction of portosystemic gradient after TIPS was achieved in all cases. A technical complication developed in one patient. One patient died shortly after the procedure. Portal hypertension regressed in 5 patients. Late complications were reported in two patients. One case required liver retransplantation 5 years after TIPS placement. Median duration of TIPS patency was 55 months.
Conclusions: TIPS is rarely indicated in patients after liver transplantation. The procedure is, however, technically feasible. Favorable clinical outcomes of TIPS were achieved particularly in patients with sinusoidal obstruction syndrome, indicated for refractory ascites.
Key words: liver, TIPS, transplantation, portal hypertension