Ces Radiol 2021;75(4): 306 -311
Autoři článku prezentují současný přístup k diagnostice karcinomu prostaty pomocí difuzně váženého obrazu. Rozebírají základní techniky difuze i její pokročilé možnosti k detekci karcinomu prostaty a k detekci agresivity nádoru.
Hanzlíková P, Ryšánková K, Vilímek D, Cvek J. Difuzně vážený obraz v diagnostice karcinomu prostaty
Cílem sdělení je prezentace současného přístupu k diagnostice karcinomu prostaty pomocí magnetické rezonance, resp. pomocí difuzně váženého obrazu - DWI. DWI je jako jedna z hlavních pilířů PI-RADS systému hodnocení rizika přítomnosti karcinomu prostaty sekvence dostupná, nativní a při optimalizovaném nastavení parametrů i minimálně zatěžující technikou vyšetření. Její standardní i pokročilé nastavení a provedení má vysokou diagnostickou výtěžnost. Provedení kvantifikace a tím určitá míra objektivizace mohou dále přínos metody zvýšit. Další výzvou techniky je bezesporu využití dalších hodnot difuzního faktoru - ať už v hodnotách velmi nízkých, nebo naopak v hodnotách vysokých, což může do budoucna vést k rutinnímu zavedení dalších parametrů hodnocení difuze do klinické praxe. Tyto mohou pomoci posoudit míru agresivity tumoru prostaty, změnu jeho agresivity u pacientů v aktivní sledování a také posoudit riziko extrakapsulární extenze.
Klíčová slova: magnetická rezonance, karcinom prostaty, DWI, ADC, IVIM, kurtosis
The article´s authors present the current approach to diagnosing prostate cancer using a diffusion-weighted image. They discuss the basic diffusion techniques and its advanced possibilities for detecting prostate cancer and detecting tumour aggressiveness.
Hanzlíková P, Ryšánková K, Vilímek D, Cvek J. Diffusion-weighted imaging in the diagnosis of prostate cancer
The article presents the current approach to diagnosing prostate cancer using magnetic resonance imaging by diffusion-weighted DWI. DWI is one of the main pillars of the PI-RADS system for assessing the risk of prostate cancer. This sequence is an available, native and, with optimized parameter setting, minimally burdensome examination technique. Its standard and advanced settings and design have a high diagnostic yield. Performing quantification and thus a certain degree of objectification can further increase the benefit of the method. Another challenge of the technique is undoubtedly the use of other values of diffusion factor, either in very low or high values. This technique may lead to the routine using of other diffusion evaluation parameters in clinical practice. It could help assess the degree of prostate tumour aggression and estimate development of aggressiveness and risk of extracapsular extension.
Key words: magnetic resonance, prostate cancer, DWI, ADC, IVIM, kurtosis