Ces Radiol 2007;61(1): 91 -107
Weichet J, Škoda J, Balák J, Táborský M. Zobrazení koronárního žilního řečiště pomocí multidetektorové CT angiografie - vliv šíře ústí koronárního sinu na úspěšnost implantace biventrikulárního kardiostimulátoru
Cíl. Retrospektivně zhodnotit úspěšnost implantace transvenózní levokomorové stimulační elektrody vzhledem k anatomickému uspořádání a šíři koronárního sinu a žilního systému.
Metoda. Během roku 2005 jsme provedli CT angiografii na l6řadém přístroji při použití retrospektivního EKG ganingu se zaměřením na koronární sinus (CS) a jeho větve u 30 pacientů indikovaných k implantaci biventrikulárního stimulačního systému. Cílem bylo srovnat přítomnost anatomických bariér ve skupině úspěšných (20) a neúspěšných (10) transvenózních implantaci levokomorové elektrody, porovnat šíři ústí koronárního sinu a vena magna cordis v těchto dvou skupinách.
Výsledky. U pacientů, kde se nezdařila implantace elektrody cestou koronárního sinu, byly rozměry jeho ústí 11,4 ? 1,9 mm a 8,4 ? 2,3 mm (kraniokaudálně, resp. anteroposteriorně), zatímco ve druhé skupině, kde se implantace zdařila, byla jeho šíře 14,9 ? 2,8 mm a 11,9 ? 2,1 mm. Statisticky nevýznamný trend k většímu průměru véna magna cordis a kalibru vhodné terminální větve byl pozorován ve skupině úspěšně zavedených levokomorových (LK) elektrod. Pouze ve skupině neúspěšně implantovaných bylo možné zobrazit významné angulace průběhu CS (n = 4) resp. absenci (n = 3) vhodných terminálních větví k zavedení LK elektrody.
Závěr. Metoda CT-angiografie s 3D rekonstrukcemi se projevila jako velmi vhodná pro zobrazení srdečních žil. Komplexní zhodnocení anatomie koronárního sinu a žil pomocí CT a určení jejich šíře může dle našeho zjištění zřejmě predikovat úspěšnost transvenózní implantace levokomorové stimulační elektrody.
Klíčová slova: biventrikulární stimulace, CT angiografie, koronární sinus, výpočetní tomografie.
Weichet J, Škoda J, Balák J, Táborský M. Coronary Veins Imaging Using Multide-tector CT Angiography - Coronary Sinus Ostium Diameter and Transvenous Left Ventricle Stimulation Feasibility
Aim. To retrospectively assess the feasibility of left ventricle stimulation electrode placement with regard to anatomy of coronary veins and sinus.
Method. Within a 12-month period, CT angiography of coronary sinus (CS) and coronary veins was performed in 30 patients scheduled for biventricular cardiac stimulation. Coronary sinus morphology and diameter in group of successful (n = 20) and unsuccessful (n = 10) transvenous left ventricle electrode implantation was studied. The examinations were performed using 16-detector-row CT scanner, with 0.75 mm collimation and retrospective ECG gating. Diameters of CS ostium were measured in craniocaudal and ventrodorsal diameter.
Result. Diameters of CS ostium in unsuccessful implantation group were 11,4 plus-minus 1,9 mm and 8,4 plus-minus 2,3 mm (craniocaudal and ventrodorsal diameter, respectively), in successful implantation group the diameters were 14,9 ? 2,8 mm and 11,9 ? 2,1 mm. The difference between both groups was statistically significant. Sligthly larger diameter of véna cordis magna and its suitable terminál venous branch was measured in sucessful implantation group, but it was not statistically significant. Major angulation of the CS (n = 4) and absence of venous branches suitable for electrode implantation (n = 3) were noted in unsuccessful implantation group only.
Conclusion. Coronary venous systém anatomy assessment using multislice CT angiography may predict success of transvenous left ventricle stimulation electrode placement.
Key words: biventricular stimulation, CT angiography, coronary sinus, computed tomography